Článek
Objekt patřil plzeňské židovské rodině Hirschových, u nichž architekt získal vůbec svou první plzeňskou zakázku. Při opravách nábytku kladli experti velký důraz na autenticitu a zachování jednotlivých prvků. U historické tapety strhané v minulosti z vestavěných skříní museli ale použít tapetu novou, barvou a typem vláken obdobnou, dodavatel ji přivezl až z Tichomoří.
„Oprava ložnice Richarda Hirsche je dalším významným krokem k zachování a obnově díla světově uznávaného architekta Adolfa Loose v Plzni. Na projekt se nám podařilo získat dotaci z ministerstva kultury ve výši 449 tisíc korun, vlastní prostředky z rozpočtu činily zhruba 116 tisíc korun,” uvedl primátor Martin Zrzavecký.
Podle prvního náměstka Martina Baxy, který má památky ve své gesci, je ložnice Richarda Hirsche jediným pokojem, který se z Loosovy práce v objektu Plachého 6 dochoval. „V domě Hirschových získal Adolf Loos zakázku už v roce 1907, tehdy kompletně přestavěl byt v prvním patře. Z této realizace však zůstal jen strop nad jídelnou, zbytek byl zničen za socialismu,” přiblížil Martin Baxa.
O dvacet let později Loos v domě navázal na svou práci úpravami dalších prostor. Šlo o dvorní přístavbu kryté verandy s budoárem a adaptaci apartmánu syna vlastníků Richarda ve 2. patře. Salón neboli obývací pokoj Richarda Hirsche byl v 80. letech 20. století demontován a dnes je po zrestaurování instalován v Praze. V domě tak zůstala jen ložnice.
„Ložnice vznikla v době, kdy byl Loos na vrcholu tvůrčích schopností. Každému odborníkovi je na první pohled jasné, že jde o mimořádně cenné architektonické dílo, loni proto prošlo pečlivou opravou,” uvedl Karel Zoch z odboru památkové péče Magistrátu města Plzně.
V místnosti se dochoval pro Loose charakteristický vestavěný nábytek zabudovaný do obvodových stěn. „Loos kladl důraz na dokonalou a promyšlenou účelnost. Šatní skříně jsou vybaveny policemi, zásuvkami, ve skříni na kabáty najdeme pečlivě zamaskovaná dvířka od trezoru,” řekl památkář. Zajímavá a atypická je povrchová úprava skříní a stěn místnosti. V duchu Loosova průkopnického odmítání umělého dekorativismu jsou povrchy hladké bez ozdob. Dveře skříní a obklady stěn byly opatřeny exotickou textilní tapetou dodanou zřejmě z Japonska.
Opravu ložnice provedli v roce 2015 pracovníci společnosti Hachy–art vedení restaurátory Kamilem Háječkem a Jakubem Kándlem. Cílem bylo zachovat autenticitu a jednotlivé prvky včetně původních povrchových úprav.
„Tak například zeleně barvené rámy skříní, kde byl mnohaletým používáním nátěr odřený, nebyly kompletně přebarveny, ale komplikovaně lokálně vyspraveny a doplněny poškozené úseky. Původní historický nátěr byl zachován a zrestaurován. Barevný povrch je tedy původní,” doplnil Karel Zoch. Naopak nová je tapeta skříní, protože z té historické se zachovaly pouze malé fragmenty.