Článek
Car si nechal nedaleko svého sídelního města Sankt-Petěrburgu postavit skvostný palác. Sídlo obklopují nádherné zahrady. Již zdáli září zlaté báně zámku návštěvníku vstříc. Nutno podotknout, že všude je naprosto čisto a není to zřejmě jen zásluhou četných strážců v parku.
Ke stavbě cara inspirovala návštěva francouzského krále v roce 1717. Versailles ho uchvátily, a protože měl dostatek prostředků a zejména nevolníků, rozhodl se Francouze trumfnout. Petěrgof byl otevřen v roce 1723, v následujících letech zde vzniklo několik paláců, Dolní park a základ Horního. Středem areálu je Velký palác.
Vedou se spory, kdo ho za války více poničil, zda útočící Němci nebo bránící se Rusové. Na konci války tu bylo takřka vše v ruinách. Němci porazili téměř všechny stromy, většinu území zaminovali, Rusové zase po nich pálili ze všech hlavní.
Kolem Velkého paláce je ještě několik menších. Monumentální je Vodní cesta zakončená pod palácem Velkou kaskádou. Z té jsou u vytržení zejména japonští turisté. (A z místních veverek, ty z nich málem strachy umřely.)
Čtyřiašedesát fontán s 256 pozlacenými sochami je unikátem. Nejsou původní, staré olověné v průběhu 18. a 19. století nahradili bronzovými, trvanlivějšími. Vše korunuje sousoší Samsona, postavené na oslavu vítězství nad Švédy. Petr porazil nepřítele na den sv. Samsona (27. června), o to je více alegorie výraznější.
Voda, 30 tisíc litrů za vteřinu, přitéká ze 22 kilometrů vzdálených Ropšinských pahorků. Vodotrysky v Dolním parku fungují na principu spojených nádob napájených z Horního parku. Fontány se v sezoně pouštějí každý den vždy v 11 hodin.
Mořský kanál vedoucí k paláci měl být původně hlavní přístupovou cestou. Petr Veliký stavbu započal, ale konečnou podobu jí vtiskla až jeho dcera Alžběta. Nechala dokončit rezidenci jednomu z nejvýznamnějších architektů – F. B. Rastrellimu. Je tu nádherně, nedaleko města, kde vypukla VŘSR.
