Článek
Ve třináctém století budovali Přemyslovci vojenské zabezpečení obchodní stezky z Prahy na sever s dokonalým využitím přírodních útvarů, které výhodně přizpůsobili k obraně. Na severu Čech to byly Grabštejn, Oybin a Czocha.
Geniální umístění posádky v Žitavských horách na pískovcovém suku Moibinu nedaleko slovanského sídla Sitavia, dnešní Žitavy, bylo dílem českých vojevůdců za krále Václava I. Tehdy drželi vrchol východní nájezdníci, kteří terorizovali místní obyvatele. Král se měl vyhnání Mongolů účastnit osobně. Skála byla dva tisíce let neobydlena a až v roce 1240 se sem nastěhovali kočovníci z východu, ale spojená vojska českého krále, polských rytířů a místních obyvatel je vypudila a od roku 1241 až do roku 1635 patřil Oybin k zemím českého království.
Pevnůstku se šesti věžemi zde vybudoval na počátku 14. století Jindřich z Lipé, největšího rozkvětu však hrad dosáhl za Karla IV. Ten zvelebil nejen Žitavu, ale na Oybinu nechal vybudovat klášter a kostel. Bylo to vrcholné dílo gotiky a jeho autorem byl známý stavitel Petr Parléř. V roce 1369, po dokončení stavby na hradě Karel IV. přenocoval. Oybin pak byl dlouhá léta nejen vojenskou pevností, ale i prosperující ekonomickou formací.
V roce 1419 po prvé pražské defenestraci vyhlašuje Jan Želivský boj proti katolíkům. Když se však k Praze přiblížila hrozba v podobě Zikmunda Lucemburského, Želivský, který radikální chudinu ovládal, si vydobyl hlavní slovo při společném bránění města. Byl zakázán hazard, zrušeny nevěstince, ženám byly zakázány ozdoby. Křižácký útok byl zásluhou Jana Žižky odražen.
Po čáslavském sněmu v červnu roku 1421 následoval teror proti všem nepřátelům revoluce. Pražská kapitula, aby ochránila majetek církve a krále, nakládá svatováclavský poklad a tajně ujíždí na Žitavsko, kde nachází útulek na nedobytném hradě Oybinu. Tam v klášteře přebýval až do roku 1429, kdy se situace uklidnila, a katolickému kléru nehrozilo žádné nebezpečí. Vrátili se s pokladem, dodnes uloženým v kapli chrámu svatého Víta. Počátkem 18. století na hradě pobývali také Rusové a až v 19. století se z pevnosti a prosperujícího sídla staly ruiny.
Po sjednocení byl atraktivní objekt doplněn muzeem Karla IV. a dalšími restaurovanými prostorami. Návštěvník se může pokochat prohlídkou ruin, pohledem do nádherného údolí a navštívit horský kostel nebo muzeum vláčků.
Při procházce městečkem zaujmou nádherné hrázděné domky. Pod hradem je informační centrum. O prázdninách skalami provází turisty farář John Johnes, s nímž lze prožít neskutečný zážitek bohoslužby v přírodě. Vstup na Oybin stojí pět eur. Pěšky to není daleko z Hrádku nad Nisou nebo vlakem do Žitavy a odtud úzkokolejkou do Oybinu. Návštěva je extravagantním zážitkem při svatbách, za rytířských soubojů nebo v době kvetoucích rododendronů.
