Otevře se na Velký pátek poklad ukrytý na hradu Nový Herštejn?

Kopce kolem Kdyně jsou strmé, a pokud tomu nebrání vzrostlé stromy, poskytují překrásný výhled jak na pohraniční kopce, tak i do vnitrozemí. Není tedy divu, že v dávné minulosti byly využívány k obraně. Příkladem může být hrad Nový Herštejn.

Kdy a kým byl hrad založen, není až tak jasné, ale bývá uváděn rok 1348 a Bušek z Velhartic. Koncem 19. století napsal August Sedláček v knize Hrady, zámky a tvrze Království českého, že prvním známým držitelem tohoto hradu byl Břeněk z Herštejna, který se roku 1349 vyskytoval ve službách olomouckého biskupa Jana. Po něm se jako hradní pán objevuje Ješek z Velhartic.

Podle Sedláčka začal v roce 1472 jistý Jindřich Výrek společně s dalšími šlechtici boje s knížetem Albrechtem Bavorským. Zapojil se i Jan z Velhartic, který měl v držení hrad Herštejn.

„Na podzim 1474 vytáhli Bavoři k Heršteinu. Štěstí jim přálo, že dostali pána do své moci. Zdali i hradu při tom dobyli, není poznamenáno. To vše se stalo v měsíci říjnu,“ popsal události Sedláček.

Jan byl později propuštěn z vězení, avšak „zapomenul se nad svým slibem a znovu Bavory pálením, jímáním a loupeží obtěžoval.“

Jan zřejmě zůstal v těchto aktivitách osamocen. Nikdo asi nechtěl pokoušet štěstí a provokovat bavorského souseda.

„Tedy Bavoři, majíce jen jediného nepřítele, na něj chutě sebrali, hradu dobyli a pána i s celou jeho rodinou do své moci dostali. Na tuto událost, která se stala někdy po Hromnicích r. 1475, vztahuje se pověst o Panenské věži,“ uvedl August Sedláček.

Jan měl před útokem bavorských vojáků v této věži ukrýt veškeré cennosti, a to společně se svými třemi dcerami.

„Když však nepřátelé hradu dobyli, zajat jest pán a hladem umořen, kterýžto osud také dcery jeho stihl,“ dodal Sedláček.  

Lidé se již mnohokrát pokoušeli najít schovaný poklad. Podle Sedláčka ale nacházeli pouze lidské kosti.  

„Od této nešťastné události se rozvaliny hradu každou Květnou neděli rozestupují a zjevují se zde přízraky tří mladých dívek, které se se smutným výrazem ve tváři procházejí podél rozbořených hradeb a vytratí se vždy v místech, kde leží Janův poklad,“ dočteme se na informační tabuli.

Pokud jste propásli příležitost na Květnou neděli, tak máte ještě jednu šanci. Místa s ukrytými poklady se prý otvírají i na Velký pátek, tedy dnes.