Hlavní obsah
Relikviářová busta svatého Václava, z loňské výstavy na Pražském hradě Foto: Vratislav Konečný

Otec vlasti, císař Karel IV., nesbíral jen relikvie, ale i královské koruny

Žádný z panovníků nebyl tolikrát korunován, šestkrát, jako císař a král Karel IV. Žádný z panovníků se neúčastnil tolika korunovací, jak náš oslavovaný císař. A nebylo to o tom, že by mu vozili ozdobu hlavy domů, pro potvrzení titulatury si musel většinou dojet.

Relikviářová busta svatého Václava, z loňské výstavy na Pražském hradě Foto: Vratislav Konečný
Otec vlasti, císař Karel IV., nesbíral jen relikvie, ale i královské koruny

Koruna prvá

První korunu získal roku 1346 v Bonnu, do Cách, korunovačního města, z nějakého důvodu jet nešlo. To se stal králem římským. Česká koruna přišla o rok později, 2. září.

Korunovace se braly velmi vážně, Karel si od papeže vyprosil zvláštní bulu, v níž se stanovilo zacházení s královskou korunou. Přečin proti koruně byl pod nejpřísnější sankcí. Česká koruna má punc výjimečnosti – v křížku na vrcholu je umístěn trn z Kristovy koruny, jeden z nejsvatějších ostatků. Kristova trnová koruna uchovávaná v pařížské Sainte-Chapelle je jednou z nejsvětějších křesťanských relikvií.

Česká koruna byla zasvěcena patronu země – svatému Václavu a s trnem byla spojnicí krále s bohem - králem králů. Dílo stálo mnoho tisíc stříbrných hřiven.

Z úcty k Přemyslovi

Před korunovací se Karel odebral na Vyšehrad, toto místo měl v úctě pro jeho příslušnost k přemyslovským knížatům a králům. Při korunovaci vycházeli preláti v ústrety králi a nesli Přemyslovu mošnu a lýčené střevíce, na znamení, že Přemysl vyšel z prostých poměrů a král by si toho měl být vědom.

Korunovační klenoty byly vystaveny na dnešním Karlově náměstí, druhdy Dobytčím trhu. Výstava nebyla zadarmo. V dobrém rozmaru panovník založil nový karmelitánský klášter, který velmi dary občerstvil.

Pocta Karlu Velikému

Potřetí Karla korunovali roku 1349 v Cáchách, opět římským králem. Akt z Bonnu prý nebyl legitimní. Cášskou korunovaci pojal jako náboženskou pouť, ukazovali se tu relikvie z celé Evropy – Ježíšova bederní rouška, košile Panny Marie, plátno, v němž  byla uchována uťatá hlava Jana Křtitele a další. Vzorem pro vládnutí mu byl jmenovec Karel Veliký, jehož tři zuby získal do své ostatkové sbírky.

Druhý den korunovali Karlovu manželku Annu Falckou, v Praze ji  korunu na hlavu vsadili 1. 11. 1349. Annu Svidnickou, třetí manželku, korunovali roku 1353 v Praze, o rok později na římskou královnu v Cáchách. Karel jezdil za korunami, přitom ještě stačil nakupovat ostatky, zakládat kláštery - a také dobře vládnout.

Koruna nejvyšší, císařská

Vrcholem korunovací byla císařská koruna, pro niž si Karel IV. zajel do Říma. Cestou si nechal v Miláně nasadit na hlavu železnou korunu lombardských  králů. To se psal leden 1355. Po několika měsících dorazil do Říma. Ve svatopetrské bazilice proběhla slavnostní korunovace 5. dubna 1355, Anna Svidnická obdržela korunu spolu s manželem.

Tím korunovační štafeta nekončí. V roce 1363 nechává Karel korunovat prvorozeného Václava ve věku dva a půlroku. Už měl pro něj připravenou nevěstu. Vzápětí je korunována čtvrtá manželka, Alžběta Pomořanská. Poslední, šestou korunu získal Karel IV. v Arles jako král Arletánský. V Římě se ještě zúčastnil korunovace Alžběty za římskou císařovnu, posledním obřadem bylo vložení koruny římského krále na Václavovu hlavu v Cáchách.

Být Otcem vlasti byla pěkná fuška.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků