Hlavní obsah

Olomoucké Vlastivědné muzeum nabízí sladkou historii

Novinky, Leona Roháčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Výstava o vývoji cukrářství, cukrovinek a historii cukráren je až do 20. ledna k vidění ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Exponáty brněnské společnosti Letohrádek Mitrovských muzeum doplnilo o dokumenty a fakta, vztahující se k historii sladké výroby v hanácké metropoli.

Foto: VMO
Článek

Návštěvníci mají možnost nahlédnout do interiéru historické cukrárny, výrobny, dozví se rovněž řadu zajímavostí o čokoládě, marcipánu, lízátkách i dalších oblíbených cukrovinkách. K vidění jsou ukázky zapomenutých cukrářských nástrojů, forem, reklam či receptů. K vidění jsou i legendární bonbony v dózách, z nichž některé jsou dokonce původní.

„Zcela jistě zaujmou i zákusky, dorty či bonbony, připravené podle původních receptur. Exponáty na pohled nádherné, ale ve skutečnosti vysušené a tvrdé jako kámen, jinak by zřejmě těžko odolaly mlsounům,“ usmíval se ředitel muzea Břetislav Holásek.

Dobové fotografie, reklamní materiály a historické obaly od cukrovinek pochází zejména z doby první Československé republiky, kdy došlo k velkému rozkvětu olomouckého čokoládovnického a cukrovinkářského průmyslu. V katastru města vyrábělo cukrovinky šest velkých továren - Zora, Union, Mikšovský, F. Deutsch- Olfedo, J. F. Svoboda a Toko, jejichž význam daleko přesáhl hranice regionu.

„Kromě továrních podniků působilo v Olomouci velké množství drobných cukrářů živnostníků, kteří se od roku 1922 sdružovali v tzv. Společenstvu cukrářů, perníkářů, voskařů, čokoládovníků, koláčníků, mandoletářů a výrobců kandit. Největší věhlas si získala cukrárna Jaroslava Dejmala na ulici 28. října. Jejímu majiteli se podařilo zařadit mezi špičky prvorepublikového cukrářského řemesla a se svými výrobky slavil úspěchy i na světových výstavách (1935 zlatá a stříbrná plaketa v Bruselu, 1936 zlatá medaile v Rotterdamu, 1937 zlatá medaile v Paříži, 1939 zlatá medaile v Athénách). Dejmalovu cukrárnu navštěvovali například pěvci Eduard Haken, Beno Blachut, Jára Pospíšil, herci Oldřich Nový, Josef Bek, Slávka Budínová. K nejváženějším zákaznicím patřila Hana Benešová, manželka prezidenta Eduarda Beneše, která si nechávala posílat Dejmalovy bonbony,“ uvedla kurátorka výstavy Hana Jakůbková z Historického ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci.

Pracovníkům muzea se podařilo na jižní Moravě vypátrat příbuzné Dejmalova rodu, kteří zapůjčili některé historické náčiní, ochotní byli i příbuzní a dědicové dalších olomouckých cukrářů.

Výstava Historické cukrárny potrvá v Radeckého sále Vlastivědného muzea v Olomouci až do 20. ledna 2013.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám