Hlavní obsah

Obec Břasy se zapojila do projektu Oheň (bez) naděje

Novinky, Jaroslav Kreisinger

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V sále zrekonstruovaného spolkového domu Prokopcovna ve Stupně proběhl v pátek 10. ledna nejprve od 12 hodin pro žáky místní základní školy a posléze od 16:30 pro širokou veřejnost vzpomínkový pořad Oheň (bez) naděje.

Foto: Jaroslav Kreisinger

Oheň (bez) naděje je název projektu Československé obce legionářské mapující cestu ležáckých dětí z Ležáků do Chelmnu

Článek

V letošním roce je to již 4. ročník projektu Československé obce legionářské, do kterého se tento rok zapojila také obec Břasy a místní základní škola ve Stupně.

„Projekt bude probíhat v pravidelném měsíčním cyklu a vrcholit bude vzpomínkovou akcí, která proběhne v červenci letošního roku k 95 výročí narození radisty skupiny Silver A a občana Břas Jiřího Potůčka - Tolara,” řekl úvodem všem přítomným starosta této obce Jan Špilar.

„Smyslem projektu je zmapovat válečné období let 1939 až 1945 a cestu ležáckých dětí z Ležáků do vyhlazovacího tábora v polském Chelmnu,” navázal na svého předřečníka František Bobek, který provázel celým programem trvající zhruba hodinu a půl.

O hudební doprovod se starala operní pěvkyně Táňa Janošová s doprovodem Martina Jakubíčka. Písně v jejím provedení dokreslovala atmosféru té doby a u posluchačů sklidila zasloužený potlesk.

Začněme ale pěkně od začátku. Všichni přítomní v sále spolkového domu Prokopcovna ve Stupně nejprve vzhlédli dokument o osudu obce Ležáky, která byla 24. června 1942 vyhlazena nacisty jako odveta za atentát na zastupujícího říšského protektora v Čechách a Moravě Reinharda Heydricha.

Následoval podrobný a velice zajímavý komentář Františka Bobka proložený zpěvem operní pěvkyně o období, které bylo v dějinách Československa velice kruté, temné a bolestivé. Posluchači se dozvěděli, co předcházelo podpisu Mnichovské dohody a samotným vznikem protektorátu Čechy a Morava. Jak vznikla exilová vláda v Londýně, která následně rozhodla o atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a vysláním skupin Anthropoid, Silver A a Silver B, které samotný atentát provedly. Co následovalo po samotném atentátu. Za jakých okolností došlo k vyhlazení Lidic, o zradě Karla Čurdy a následně nerovném boji sedmi parašutistů v kryptě kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.

Celé toto kruté období bylo dovršeno vyhlazením osady Ležáky. Popravou všech žen a mužů a následně odvedením dětí z Ležáků přes Zámeček Pardubice až do vyhlazovacího tábora v polském Chelmnu. Konce druhé světové války se dožily pouze dvě děti. Ostatních jedenáct dětí zemřelo v Chelmnu nebo během cesty tam.

Celý blok byl ukončen promítánín dokumentu o loňské cestě žáků ze základních škol Skuteč a Včelákov, (právě tam chodily ležácké děti do školy) po stopách ležáckých dětí z Ležáků do polského Chelmnu.

Na samý závěr poděkoval František Bobek starostovi Břas k připojení se k projektu Oheň (bez) naděje a předal mu BATTLEFIELD Jiřího Potůčka -Tolara a celého projektu a zároveň skleněný pohár vyobrazující vojáky, kteří se podíleli na přípravě atentátu. Ten obdrží žáci vítězné základní školy, která bude v letošním ročníku nejúspěšnější.

Jan Špilar závěrem dodal: „Projekt se netýká jen žáků stupenské základní školy, ale naopak se mohou a já věřím, že se také zapojí i ostatní školy v okolí, které si budou moci poměřit své síly s našimi žáky.”

Reklama

Výběr článků

Načítám