Nechte se převézt přívozem u Osečka
Z Poděbrad po levém břehu Labe do Osečka, tady vás převeze přívoz, a po pravé straně řeky se vrátíte do Poděbrad.
Ona pravobřežní trasa je však komplikovaná ústím Cidliny, které prozatím není přemostěné, ač se o mostu již řadu let hovoří, a tak je ideální jet od přívozu lužním lesem a přes zdejší most do Libice nad Cidlinou, která k poznání nabízí evangelický a katolický kostel, pamětní síň připomínající Slavníkovce, sochu Vojtěcha Slavníkovce v chlapeckém věku, a podle slavníkovského hradiště s vyznačenými základy a sochou sv. Vojtěcha a jeho druha Radima se vrátit k Labi. Alespoň budete mít o další historický zážitek víc. A pak už po Labské cestě pohodlně dosáhnete poděbradského cíle.
Ale vraťme se k onomu, jednomu z posledních přívozů na středním Labi. V sezóně se jedná o velmi živé a frekventované místo. Kromě toho, že je tady k dispozici převozník, najdou tu pěší turisté i cyklisté možnost občerstvení a řada sportovních a turistických člunů příjemné přístaviště. V září bude přívoz fungovat každý den od 9 do 18.30 hodin, dospělí zaplatí 10 Kč, za jízdní kolo 10 Kč, děti do 10 let neplatí.
O osečském přívozu se v historických pramenech píše už v šestnáctém století. Jeho nepřetržitý provoz je doložen mezi lety 1836 a 1978. Pak byl zrušen kvůli lodní přepravě uhlí do Chvaletic. Obnoven byl v roce 2006. K mostům v Poděbradech a Kolíně je to trochu z ruky, a tak ho čile využívají jak místní lidé k přepravě do zaměstnání ve Velkém Oseku, chataři z protější chatové osady i turisté.
Cestou z Poděbrad jste míjeli slepé labské rameno. Této romantické tůni je přisuzováno, že v ní žije vodník. Jen málokomu se prý poštěstilo ho spatřit, a tak se musíte spokojit s jeho bratrem na osečské návsi. Sedí na hrázi návesního rybníčka zády k hospůdce „U Vodníka“ a společnost mu dělá vodní panna. Samozřejmě oba pohádkoví – dřevění. Ostatně pohádkově vyhlížející tu mají i červenobílou budovu obecního úřadu a řadu hezky opravených chalup s vjezdovými branami.
