Článek
Budova Národního muzea od architekta Josefa Schulze byla veřejnosti otevřena v roce 1891 a stala se charakteristickou dominantou Václavského náměstí. Nachází se na velmi exponovaném místě a události 20. století na ní zanechaly mnohé stopy. Za Pražského povstání byla 7. května 1945 pobořena leteckou pumou, 21. srpna 1968 sovětští vojáci střelbou těžce poškodili hlavní průčelí a při stavbě metra v roce 1978 došlo k odtržení a poklesu levé nárožní věže.
Fasádu budovy však poznamenaly i předchozí opravy. První oprava, při níž byly vyměněny omítky, proběhla již v letech 1901–1904. Tehdy také došlo k nahrazení nápisových desek se jmény nad okny 1. patra deskami z červené žuly.
Při opravách koncem 30. let 20. století byla řada plastik, ve snaze je očistit, přesekána a přebroušena. Velká oprava průčelí se pak uskutečnila v polovině minulého století, kdy byly znovu natřeny omítky, vyčištěny však byly jen některé kamenné prvky. Dle tehdejších zvyklostí restaurátoři kanelované sloupy z pískovce a plastiky nad hlavní balustrádou a u vstupu uměle načernili.
Opravy průčelí do Václavského náměstí, poničeného střelbou z doby okupace vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, proběhly v letech 1971–1973. Stopy po střelách na omítaných plochách byly opraveny provedením omítek nových, na kamenných částech byla vysekána pravoúhlá lůžka a vloženy plomby ze shodného druhu pískovce. Pro lepší optické zapojení tehdy došlo k umělému začernění sloupů.
Při současné obnově se přikročilo, po průzkumu dochovaných vrstev nátěrů z předchozích oprav, k omytí jak ploch omítkových, tak kamenných, a to včetně všech plastik.
Po očištění fasády se přirozeně setřel výrazný kontrast mezi původními kamennými částmi a do nich v minulosti vloženými plombami vysprávek po střelách. Aby však zcela nezanikl a zůstal uchován, byla ponechána barevná odlišnost těchto míst. Motivem bylo zachování těchto výrazných stop naší historie – otisků po střelách a snahy o jejich zamaskování v následujících letech.
Český rozhlas pořádá ve spolupráci s pražským magistrátem koncert na Václavském náměstí v úterý 21. srpna od 20 hodin. Zazní na něm největší hity 60. let a zejména osudového roku 1968 v podání současných zpěváků, jako jsou Aneta Langerová, Vojta Dyk, Jana Kirschner a mnozí další. Doprovodí je kapela Petra Maláska i Symfonický orchestr Českého rozhlasu.
Hudební dramaturg Petr Král s Petrem Maláskem, který připravil nové aranže písní Lady Carneval, Bratříčku, zavírej vrátka, Želva nebo Klaunova zpověď, oslovili Martu Kubišovou, Lucii Bílou, Martu Jandovou, Terezu Černochovou, Janu Kirschner, Anetu Langerovou, Vojtu Dyka, Matěje Rupperta, Xindla X a Honzu Křížka. Kromě kapely Petra Maláska je doprovodí i bubeníci z kapely Tam Tam Batucada a Symfonický orchestr Českého rozhlasu.
Na Projektu 1968 se kromě Českého rozhlasu a Magistrátu Hlavního města Praha podílí také Ústav soudobých dějin Akademie věd, Ústav pro studium totalitních režimů, Národní muzeum, Národní filmový archiv, Czech Photo a další.