Napsat knížku byla motivace, čas od času rád plním úkoly, říká Zdenek Merta
Napsat knížku povídek byl váš nápad, anebo jste využil nabídky či pobídky?
Občas jsem psal komentáře do novin a časopisů. Do soutěže blogu iDNES jsem přihlásil povídku, kterou jsem napsal pro radost svým blízkým - a ona tu soutěž vyhrála u čtenářů i poroty, což bylo motivační. Moje kamarádka spisovatelka Nadja Seelich z Vídně mě vybízela k dalšímu psaní se slovy: Každý napíše povídku, napiš jich deset, pak se teprve uvidí, napiš pražský dekameron, to by mě zajímalo. - To byla též motivace, čas od času rád plním úkoly.
Jak knížka dlouho vznikala? Nebo to bylo tak, že jste prohrábnul šuplíky respektive počítač, kde jste některé texty měl a případně dotvářel, dopisoval?
Všech dvanáct povídek vzniklo mezi červencem a prosincem 2013, v šuplíku nic nebylo, to spíš v hlavě. V knížce jich je jedenáct, z poslední udělám román nebo filmový scénář.
Kdo četl rukopis jako první a jaké jsou první ohlasy?
Myslím, že první byla zmíněná Nadja, a potom pár přátel. Překvapilo mě, že všichni navrhovali poměrně málo korekcí, ale ty, které se provedly, byly velmi podstatné. Dobrou redakční práci udělala MF a Zdenko Pavelka. Ohlasy jsou výborné, jenže ty eventuálně špatné se ke mně nedostanou. První vydání je však pryč, bude dotisk.
Znamená to, že jste dal v poslední době přednost psaní příběhů před komponováním muziky?
Možná jsem potřeboval změnu a oddech, jak už to tak v životě někdy chodí. V únoru a březnu jsem jezdil s pořadem LIStOVÁNÍ (www.listovani.cz), hrál jsem na klavír svou hudbu a moji nadaní kolegové Alan Novotný, Petra Bučková nebo Markéta Lánská z knihy četli. Bylo to výborné a strašně to bavilo lidi, přinejmenším to tak vypadalo. Při následných besedách jsem si velice užil přímého styku s divákem, posluchačem, čtenářem – to je znamenité. Určitě napíšu román, krátký, ale hutný.
Stejně by mě ale zajímalo, na čem hudebním jste v poslední době pracoval a co chystáte nového?
Mám za sebou dvě velmi pěkné premiéry v Petrohradu - symfonie Saint Petersburg a skladba pro sbor a orchestr Via Lucis, a muzikál Očistec (libreto Stanislav Moša - pozn. aut.) v Městském divadlo Brno – šlo o opravdu rozsáhlé věci, které člověku seberou energii. Ta potřeba změny přetrvává, možná, že zase napíšeme se Zorou další písničky pro děti, nejspíš pokračování Ryby z Havaje, a pak už mě čeká v divadle muzikál Ráj – to bude jistě dojemné.