Článek
Napsat knížku povídek byl váš nápad, anebo jste využil nabídky či pobídky?
Občas jsem psal komentáře do novin a časopisů. Do soutěže blogu iDNES jsem přihlásil povídku, kterou jsem napsal pro radost svým blízkým - a ona tu soutěž vyhrála u čtenářů i poroty, což bylo motivační. Moje kamarádka spisovatelka Nadja Seelich z Vídně mě vybízela k dalšímu psaní se slovy: Každý napíše povídku, napiš jich deset, pak se teprve uvidí, napiš pražský dekameron, to by mě zajímalo. - To byla též motivace, čas od času rád plním úkoly.
Jak knížka dlouho vznikala? Nebo to bylo tak, že jste prohrábnul šuplíky respektive počítač, kde jste některé texty měl a případně dotvářel, dopisoval?
Všech dvanáct povídek vzniklo mezi červencem a prosincem 2013, v šuplíku nic nebylo, to spíš v hlavě. V knížce jich je jedenáct, z poslední udělám román nebo filmový scénář.
Kdo četl rukopis jako první a jaké jsou první ohlasy?
Myslím, že první byla zmíněná Nadja, a potom pár přátel. Překvapilo mě, že všichni navrhovali poměrně málo korekcí, ale ty, které se provedly, byly velmi podstatné. Dobrou redakční práci udělala MF a Zdenko Pavelka. Ohlasy jsou výborné, jenže ty eventuálně špatné se ke mně nedostanou. První vydání je však pryč, bude dotisk.
Znamená to, že jste dal v poslední době přednost psaní příběhů před komponováním muziky?
Možná jsem potřeboval změnu a oddech, jak už to tak v životě někdy chodí. V únoru a březnu jsem jezdil s pořadem LIStOVÁNÍ (www.listovani.cz), hrál jsem na klavír svou hudbu a moji nadaní kolegové Alan Novotný, Petra Bučková nebo Markéta Lánská z knihy četli. Bylo to výborné a strašně to bavilo lidi, přinejmenším to tak vypadalo. Při následných besedách jsem si velice užil přímého styku s divákem, posluchačem, čtenářem – to je znamenité. Určitě napíšu román, krátký, ale hutný.
Stejně by mě ale zajímalo, na čem hudebním jste v poslední době pracoval a co chystáte nového?
Mám za sebou dvě velmi pěkné premiéry v Petrohradu - symfonie Saint Petersburg a skladba pro sbor a orchestr Via Lucis, a muzikál Očistec (libreto Stanislav Moša - pozn. aut.) v Městském divadlo Brno – šlo o opravdu rozsáhlé věci, které člověku seberou energii. Ta potřeba změny přetrvává, možná, že zase napíšeme se Zorou další písničky pro děti, nejspíš pokračování Ryby z Havaje, a pak už mě čeká v divadle muzikál Ráj – to bude jistě dojemné.