Článek
Mýty a legendy
K rolavské továrně těžící a zpracovávající strategické suroviny využívané za války nacistickým režimem se pojí řada konspiračních teorii. Ti zasvěcení vědí naprosto přesně, že totálně utajovaný objekt v zapadlém koutě Krušných hor sloužil jako tajné zařízení, kde nacisté vyvíjeli zázračné zbraně. V koncentračním táboře tu zahynuly tisíce krutě mučených lidí sloužících bestiálním pokusům. Měly se tu také montovat komponenty balistických raket V-2. Všichni svědci byli na konci války zlikvidováni, nenašli se ani dozorci ani žádní svědci. Jsou to ale legendy, mýty.
Pravdou je, že ve 40. letech tu nacisté znovuobnovili těžbu cínu, wolframu, uranu. Rudy se tu těžily hlubinně již za Šliků, Krušné hory se německy jmenují Erzgebirge, česky Rudohoří, název Krušné je daleko mladší (z 19. století).
Zfanatizovaní Hitlerem
Prolézal jsem betonový skelet úpravny rud, za války byla budova pobita dřevěným obložením, prostranství bylo holé, nedaleko hlavních budov se nacházel pracovní tábor, ten by v lese nikdo nezbudoval. Je to podivný pocit.
Nedaleká obec Rolava (Sauersack) měla před odsunem Němců v roce 1945 220 domů, ty byly po válce z důvodu vytvoření hraničního pásma srovnány se zemí. Nyní najdete v dlouhé horské nivě šest stavení.
Zdejší Němci se k Říši hlásili vehementně, 12. září 1938 pronesl Adolf Hitler svůj štvavý projev v Norimberku, jímž vyvolal záměrně řadu násilných akcí ze strany ordnerů a henleinovců vůči menšinovému českému obyvatelstvu v sudetském pohraničí. Zdivočelé bojůvky i vojenské jednotky napadaly od této chvíle v pohraničí české celnice, pošty, úřady, mnohdy muselo zasáhnout pravidelné vojsko.
Bojovalo se například na Schwanderbachu (Bublavě), tam byla situace velmi zlá. I na Rolavě se volalo po připojení k Říši. Demolice byla z morálního hlediska nařízena právem.
Dřeli do úmoru
Nad vsí ale v té době dřelo ve velmi špatných podmínkách několik stovek vězňů, převážně Rusů, Francouzů a Poláků, byli tu i Češi, Holanďani, Italové - a Němci na nucených pracích.
Závod, kterému se říká “cíňák“, zbudovala ve 40. letech Zinnbergbau Sudetenland. Fabrika měla tři sektory, průmyslový s administrativní budovou, těžní jámu s gravitační úpravnou, také pracovní tábor s tvrdou ostrahou. Těžilo se, ne příliš efektivně, do konce války.
Dřevěné baráky z fabriky zanikly docela, největším celkem je skelet pětipatrové stavby zásobníku rudniny, kruhový bazén na zahušťování kalů, zatopené podzemí měří asi 14 kilometrů. Areál využívaný občas paintballisty byl od roku 2012 začleněn do národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště. Betonovou obludu „zdobí“ nehezké čmáranice sprejerů.
Pokud se tu octnete sami, pohltí vás za chvíli genius loci Krušných hor. Ten je, na rozdíl od legendami zde utopeného tanku, skutečný.
