Článek
V historickém jádru Prahy archeologové dokončují záchranné archeologické výzkumy, a to na Starém a Novém Městě.
Nejzásadnějším objevem je Valentinská brána v Křižovnické ulici, kde se díky dendrochronologii podařilo určit dataci stavby brány. Další výzkum probíhá na Václavském náměstí.
Madona a spousta střepů
Při postupném odkryvu souvrství organogenních vrstev proložených několika úrovněmi dláždění v spodní části někdejšího Koňského trhu (Václavského náměstí) objevili archeologové řadu nálezů. Kromě tradičních zlomků středověké kuchyňské a stolní keramiky, skleněných nádob, fragmentů železných a dřevěných předmětů a zbytky usní se našly i některé výjimečné předměty.
Vedle zlomků koňských podkov, drobných kování a ozdobných předmětů z barevných kovů je to především výjimečný nález drobné, 4 centimetry vysoké sošky Madony. Na zadní straně je neopracovaná, což pravděpodobně ukazuje na její upevnění na nějakou podložku (např. domácí oltářík). Patrně sloužila k osobní zbožnosti některého měšťana asi v 15. století.
Odpad se rozvážel po náměstí
Tmavé jílovitohlinité souvrství s bohatou příměsí organického materiálu a mírným zápachem je pozůstatkem skládky odpadu, který produkovali obyvatelé a jejich hospodářství ve vrcholně středověkém Novém Městě.
Haldy městských odpadků se jednou za čas rozvezly po Koňském trhu a prostranství se znovu zpevnilo říčními oblázky. Tradičně největší zastoupení mezi odpadky z domácností mají zvířecích kosti, jako potravní zbytky. Ojedinělým objevem mezi zbytky středověkých odpadků je i koňská lebka.
Valentinská brána v Křižovnické ulici
„V závěru roku 2017 byl při pokračování záchranného archeologického výzkumu v místě unikátní Valentinské brány v Křižovnické ulici objeven starší uzavíratelný průchod. Z této původní branky o světlosti asi 2,55 metru byla zjištěna především jižní špaleta a prahový trám. Nyní se podařilo pomocí dendrochronologie zjistit, že dřevěný práh byl zhotoven z dubu pokáceného někdy po roce 1239. Ojedinělý kůl u starší branky na západní straně před hradbou byl zhotoven z dubu pokáceného v letech 1258-1259.
Později byla tato původní brána u sv. Valentina pravděpodobně z provozních důvodů nově přestavěna, o čemž svědčí její rozšíření na úkor hradební zdi. Nová Valentinská brána s pískovcovým portálem vznikla ve zvýšené poloze a půdorysně byla mírně posunutá k jihu. Světlá šířka portálu je zhruba 3,6 metru, při patě mezi odrazníky 3,3 metru. Nalezené oddělené části dubového prahu pro ukotvení vrat nové brány byly dendrochronologicky datovány s výsledkem: 1260+ a 1272+. Mladší brána byla tedy přestavěna někdy po roce 1272,“ informovala mluvčí muzea Marika Hankiewiczová.