Hlavní obsah
Naučná stezka Soběšickým hájem Foto: Jan Kaše

Soběšický háj poskytuje skvělou příležitost pro procházky romantickým lesním prostředím a současně zde můžeme narazit na různé zajímavosti.

Naučná stezka Soběšickým hájem Foto: Jan Kaše
Na Šumavě otevřeli novou naučnou stezku

Mezi obcemi Strašín a Soběšice (kousek od odbočky na Parýzek) byla ve středu 8. května otevřena nová naučná stezka s názvem Vycházka hajného Nasse Soběšickým hájem.

Léčitel a rovnač kostí

„Čeká vás tříkilometrová vycházka v nádherném lesním prostředí na samém kraji lamberského panství, kde šlechta pořádala velkolepé hony. Za úspěšnost lovu ručili revírníci a hajní ve službách svých chlebodárců. Významným představitelem oddaného hajného byl Felix Nass, který působil dlouhá léta na místní hájence U Rebšteka a v místních lesích udržoval pořádek a prosperitu,“ uvádí se na první informační tabuli.

Felix Nass (1841-1917) byl v širokém okolí známý jako léčitel, znalec bylin a rovnač kostí, jak zvířecích, tak i lidských. Ve volných chvílích vytesával do žulových kamenů nápisy, jimiž vyjadřoval úctu k Lamberkům.

Na jeden takový narazíte u dalšího zastavení: „Bůh žehnej majiteli Panstwí Žichowic!“

Tragédie uprostřed lesa

V roce 1836 se v Soběšickém háji konal hon, na který se sjela šlechta z širokého okolí. Nechyběl ani tehdy dvacetiletý Emil Anton Lamberk. Při výstřelu na zvěř se mu ale roztrhla hlaveň kulovnice a poranila ho na ruce.

„Rána silně krvácela. Bezvládné tělo hraběte vynesli na kraj lesa revírníci Pikaus a Klement. Kočár odvezl zraněného Emila Antona Lamberka do žihobeckého zámku, kde jej zanedlouho ošetřil sušický lékař Hatlák. Doporučil převoz do nemocnice v Praze. Zde na následky zranění umírá 5. prosince 1836. Byl pochován do rodové hrobky v kapli sv. Erazima v Nezamyslicích,“ dočteme se na další tabuli.

Jako vzpomínku na tuto událost rodina v místě tragédie vztyčila křížek, který ale později zmizel. V roce 2016, u příležitosti 200. výročí narození a 180. výročí smrti tohoto mladého šlechtice, jej spolek Lamberská stezka obnovil.

Kvalitní žula

Podloží této lokality tvoří kvalitní žula, která se zde v minulosti těžila. Byla vhodná pro výrobu žlabů, podstavců, křížů, mlýnských kamenů či ozdobných prvků v architektuře.

„V Soběšickém háji probíhá hranice lamberského panství, kterou nechal František Emerich Lamberk přeměřit a velmi viditelně označit mezníky, které nesou iniciály jeho jména FL, pořadové číslo a některé i letopočet osazení,“ dozvíme se při procházce po naučné stezce.

Procházka po nové naučné stezce je příjemná a navíc zde můžete na dvou místech i posedět a vychutnávat si klid a krásu okolní přírody.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků