Hlavní obsah
700. výročí narození největšího z velkých Čechů, Karla IV., se stalo námětem 16. Divadelního plesu v Dobrušce, pořádaného Divadélkem Na štaflích. Foto: Dana Ehlová

Na plese na počest Karla IV. byly k vidění korunovační klenoty

Sedmisté výročí narození největšího z velkých Čechů, Karla IV., které připadá na 14. května 2016, si mezi prvními připomněli účastníci Divadelního plesu v Dobrušce. Velkolepé setkání na dvoře císařském se uskutečnilo 26. února v místním kulturním domě.

700. výročí narození největšího z velkých Čechů, Karla IV., se stalo námětem 16. Divadelního plesu v Dobrušce, pořádaného Divadélkem Na štaflích. Foto: Dana Ehlová
Na plese na počest Karla IV. byly k vidění korunovační klenoty

Pozvání pořadatelů z Divadélka Na štaflích přijali nejen urození zástupci císařova dvora, ale i další vrstvy středověké společnosti. Pod jednou střechou se tak potkali lázeňští lazebníci, zbrojnoši, markytánky, rektor se svou partou učenců, šašek, kejklíři, muzikanti, hospodští, šenkýři, řezník, duchovní, stavitelé i řemeslníci a medovina na přivítanou chutnala bez výjimky všem.

Zbrojnoši svým zpěvem „Hoja hoj, hoja hoj v králi máme zastání - Hoja hoj, hoja hoj bůh nás ochrání“ hned při příchodu jasně dávali najevo, že do křížku se s nimi pouštět není radno.

Stavebníci Rozumem Ovlivnění (s. r. o.) pro změnu vyzývali návštěvníky plesu „Věnujte svá vejce pro slávu a blaho císařství římského“ - důvodem byl bezpochyby fakt, že se blížilo zahájení stavby Karlova mostu (tedy spíše rekonstrukce této historické události) a jejich účast tam byla naprosto nezbytná.

U tohoto momentu je nutné se zastavit. Organizátoři totiž dodrželi svůj slib a během večera objasnili několik záhad vztahujících se k životu Karla IV. Málokdo z návštěvníků plesu (a možná i ze čtenářů) by zřejmě předem věděl, že datum, kdy začal vznikat Karlův most, nebylo zvoleno náhodně, neboť ve 14. století se pro veledůležité stavby sestavoval horoskop.

Za den zahájení stavby Karlova mostu proto byl zvolen den příznivé polohy planet, kdy nastala konjunkce Saturna se Sluncem, což byl 9. červenec 1357. Navíc (a zřejmě záměrně) k tomu prý došlo přesně v 5 hodin 31 minut, takže číselný zápis události v pořadí rok – měsíc – den – hodina - minuta vypadá takto: 1357 9 7531.      

Možná, že se na stanovení důležitého data podílel i některý z věhlasných učenců, kteří se do kulturního domu také dostavili v hojném počtu. Nechyběl rektor, bakalář, knihomol, ranhojič, hvězdopravec, učitel hudby i ti, co se sbírat své vědomosti teprve chystali, a všichni dohromady tvrdili: „My dělat nebudem, nemáme náladu, žijeme z poddaných, ručičky dozadu – ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady máme se dobře.”

A na plese konaném na dvoře císařském se dobře všichni opravdu měli. Plesalo se, hodovalo, slavilo, ale také „poučovalo“, a především skvěle bavilo.

Pomyslným vrcholem večera uspořádaného na počest Karla IV. pak byl pro mnohé účastníky pohled na korunovační klenoty, které bývají k vidění pouze při mimořádných příležitostech. Tento soubor pohádkové krásy a nesmírné hodnoty, řazený významem na druhé místo hned za Pražský hrad v seznamu národních kulturních památek, se tedy v pátek 26. února objevil v přísně střežené komoře kulturního domu v Dobrušce.

Že se jednalo pouze o miniaturní variantu, nevadilo vůbec nikomu, spíš naopak. Nadšení neznalo mezí. 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků