Článek
Černovír byl původně samostatná německá obec ležící východně od města Ústí nad Orlicí. Po roce 1945 byl osídlen českým obyvatelstvem. V současné době je místní částí či osadou spadající pod Ústí nad Orlicí.
Jeho pojetí malé obce s návsí navozuje představu tradic a dávných zvyků venkovského lidu. Kulturně-společenský život na sousedské bázi zajišťuje osadní výbor spolu se Sborem dobrovolných hasičů, jejichž prioritou je pálení čarodějnic, lampionový průvod a stavění máje.
K záři ohně je upoutána utkvělá představa divých bytostí, které o Filipojakubské noci z 30. dubna na 1. května slaví svoji Valpuržinu noc. A kde hledat ochránce v současné době před zlou mocí plamenů než v členech hasičského sboru?
Tento písemně doložený zvyk od roku 1422 na sebe váže řadu pověstí od oslav jara, přes ochranu úrody před nepřízní počasí až po báje z života apoštolů Filipa a Jakuba. Obranou se staly vztyčené máje jako symbol jarní bohyně přírody a obnovy plodivé síly. A kde hledat v současné době pomoc? Opět je zapotřebí silných zdatných a odvážných mužů - hasičů.
A tak i když se v letošním roce stalo, že čarodějnice zůstaly v karanténě a místní obyvatelé skryti před koronavirem v domovech, hasiči se rozhodli, že přes všechna úskalí a nouzový stav májka stát musí.
K partě silných mužů se přidala děvčata, která připravila zdobený věnec se stužkami. V 16 hodin nastoupili hasiči a zhruba za dvě hodiny se nad návsí Černovíra tyčila 33 metrů vysoká májka s opentleným věncem, která bude dostatečně jistou ozdobou celého měsíce května.
Sice vše proběhlo v tichosti, bez zpěvu, bez muziky a tance, ani lampionový průvod nebyl, zato s jistotou, že až se ráno černovírští občané probudí, bude májka i k radosti příchozích výletníků, stát na svém místě. Dávno minuly časy, kdy se chasníci sousední vsi snažili májku porazit a pokud se jim to podařilo, byla to pro obec velká ostuda. Nyní je naopak symbolem úcty, obdivu a chloubou celého okolí.
