Hlavní obsah

Na návštěvu k praprababičkám zavedla návštěvníky ukázka historického praní v ústeckém muzeu

Novinky, Stanislava Dvořáková

V sobotu 7. dubna v akci pro veřejnost s názvem "Cože? ...ale jak?" v pokračování další dílny zavedlo návštěvníky Městské muzeum v Ústí nad Orlicí na ukázku historického praní a výroby mýdla.

Foto: Stanislava Dvořáková

Kdo nevěřil, mohl se na praktické ukázce přesvědčit, že i s "pracím louhem" z dřevěného popela se dala zašpiněná tkanina vyprat.

Článek

I prababičky současných prababiček musely nějak prát a mýt se. Kde však vzaly mýdlo?

Na všechny tyto otázky odpověděli pracovníci muzea v praktické dílně, kde se vyrábělo skutečné mýdlo z tuku i "prací louh" z dřevěného popela. Důkazem byla ukázka praní, kde nechyběla ani pomůcka té doby, a to valcha. Však to nebyla žádná snadná a lehká práce, a tak v dnešní době se jí ujali muži. Inu, jedno zmáčknutí tlačítka a mít po určité době bez námahy čisté prádlo, lze jen v 21. století.

Z předloženého materiálu Lidových řemesel se návštěvník dozvěděl o historii vzniku mýdla, jeho výrobě i návodech na odstraňování skvrn.

První zmínky o mýdle pocházejí již z roku 2800 př. n. l. Po celá staletí se pralo směsí popela a vody. Až v roce 164 n. l. řecký lékař Galenos z Pergamenu upozornil na čistící schopnost mýdla a mydlářství se stalo řemeslem. V té době byli na výrobu mýdla specialisty Arabové, kteří ho vyráběli z olivového oleje a aromatických olejů s přidáním hydroxidu sodného. Od 7. století se začala mýdla přibarvovat a parfémovat. Začátkem 19. století se začalo toto řemeslo měnit v průmyslovou velkovýrobu.

Ovšem tehdejší hospodyňky neměly na nějaké utrácení peníze. Dochází tak k domácí výrobě mýdla s použitím olejů a tuků rostlinného i živočišného původu. Pevnost mýdla byla ovlivňována hydroxidem sodným (NaOH) nebo hydroxidem draselným (KOH) na měkkou podobu. Bylo používáno dvou metod, a to jednodušší za studena a náročnější za tepla spočívající v zahřívání mýdlové hmoty na určitou teplotu.

I v současné době existuje řada receptů a pracovních postupů, jak si vyrobit mýdlo v domácích podmínkách, které lze podle vlastní představy obarvit a ovonět. Příkladem domácí speciální výroby je mýdlo z kozího mléka nebo dětské s měsíčkem a sedmikráskou.

Užitečnou přílohou předloženého vzdělávacího materiálu je kapitola, jak vyzrát na skvrny. Rady se týkají všemožných znečištění od zeleniny, ovoce, kosmetiky až po připáleniny od žehličky či skvrny od rzi, sazí a žvýkačky.

Po teorii i praxi s výrobou mýdla následovala ukázka praní v tzv. pracím louhu z dřevěného popela a jak jinak než s ručním praním po staru - na valše, jakožto jediném fyzicky velmi namáhavém pomocném nástroji té doby.

Reklama

Výběr článků

Načítám