Článek
Raně barokní zámek v Mníšku byl postaven ve druhé polovině 17. století. Od té doby až do roku 1945 se v něm vystřídalo několik rodin, které vždy panství zdědily po svých příbuzných. Mezi ně se řadili také Pachtové z Rájova, kteří byli ve své době významnými mecenáši umění a především hudby.
Ve svém pražském paláci na Anenském náměstí často pořádali malé plesy, koncerty a hudební představení. Hrabě Johann Pachta dokonce sám komponoval a ze svých úředníků si poskládal vlastní kapelu. Jeho pravidelným hostem býval také Wolfgang Amadeus Mozart se svou ženou.
Ten hraběti sliboval, že pro něj složí několik krátkých skladeb, ale stále se k tomu neměl. A tak se Johann Pachta uchýlil k malé lsti. Traduje se, že při jedné z pražských návštěv uvěznil Mozarta v hudebním pokoji jen s kusem papíru, perem a inkoustem.
Když ten byl s dílem hotov, prohlásil: „Wolfgang Amadeus Mozart, toho času vězeň hraběte Johanna Pachty, dovoluje si tímto poslušně hlásit, že ve svém žaláři dokončil šest tanců pro kapelu slovutného pána, který stojí právě před ním.”
„Mistře, jste svoboden. Ačkoli bych vás nejraději zajal na celý život,” odvětil hrabě Pachta.
Johanna Pachtu v životní velikosti může návštěvník mníšeckého zámku spatřit na alegorickém portrétu ve velké slavnostní jídelně, která je součástí prohlídkové trasy s reprezentačními místnostmi. Představuje alegorii ohně.
Další zástupci jeho rodiny pak symbolizují ostatní přírodní živly, tedy vodu, vzduch a zemi. Autorem souboru je František Kašpar Fahrenschon, který byl ve své době významným pražským portrétistou a také autorem obrazů s církevní tematikou.
Na první prohlídkové trase lze kromě slavnostní jídelny navštívit také například barokní kapli, kuřácký salonek, knihovnu nebo přípravnu jídel. Druhý okruh představuje soukromé bydlení s ložnicemi a koupelnami. Zámek má otevřenu také vyhlídku z prostřední věže, kam vede původní dřevěné točité schodiště.