Hlavní obsah
Část expozice věnovaná textilnímu průmyslu Foto: Vratislav Konečný

Mokré město Kdyně mělo první textilní manufakturu v Čechách

Malé město bylo založeno jako příslušenství hradu Rýzmberka, z něhož se zachovaly ruina a věž sloužící jako vyhlídková. Kdyně mívala i jmenný tvar Kdin, Kdina - a znamenalo to mokré, vlhké místo. Vláhy tu zřejmě bývalo dost. Lilo a bouřilo tu i na úvod tohoto týdne. Lesy jsou tu houbové, mohly by začít růst.

Část expozice věnovaná textilnímu průmyslu Foto: Vratislav Konečný
Mokré město Kdyně mělo první textilní manufakturu v Čechách

Vše o městě a okolí najdete v muzeu

Pokud chcete město a okolí poznat, navštivte Muzeum příhraničí na náměstí. Sídlí zde i infocentrum.

Brána se sochou ležícího lva označuje vchod do bývalé první textilní manufaktury v Čechách. Hrabata ze Stadionu, jímž panství patřilo, ji založila v roce 1678. V polovině 18. století v ní pracovalo 500 lidí, dalších 6000 domácích dělníků bylo součástí textilního „provozu.“

Základem byly textilie

Muzeum sídlí v budově, která textilce patřila, a má velmi solidně propracovanou expozici. O regionu, nejen o Kdyni, najdete spoustu zajímavých informaci, exponátů jsou stovky. Textiliím je věnovaná velká část sbírek, od domácího tkaní, po skací stavy. V minulém století byly velkým výrobcem textilních strojů Kdyňské strojírny, František Šlégl (1921-1979) tu sestrojil stroj pro šití netkané tapisérie Arachné. Továrna nakonec zanikla.

V muzeu se dozvíte mnoho zajímavostí jak o přírodě, památkách, tak i nelehkém životě a také o historii nepříliš vzdálené.

Určitě zaujme zmínka o pašeráctví, příhraničí bylo z paše živo, hlavně ze soli, přicházející z Bavor. V pozdějších dobách se stávalo, že v rodinách byli jak pašeráci, tak financové.

Uvidíte uniformy strážců hranic, i popisy jejich nelehké práce, co a jak se pašovalo. Sůl nad zlato nebyl žádný pohádkový pojem. Byl to asi nejvýnosnější artikl.

Kdyně byla jedním ze západočeských měst, která osvobodili Američané, stejně jako nedaleko Domažlice. I o tom je část výstavy.

Akce Kámen/y 1948-1951

Po válce řada vesnic po odsunu Němců zanikla, hlídané pásmo se táhlo hluboko do vnitrozemí. Nedaleko odsud, ve Všerubském průsmyku, připravila státní bezpečnost jednu ze svých nejohavnějších akcí. Nazvali ji Akce Kámen nebo Kameny.

Nechali zde zbudovat falešnou hranici, za níž stála údajně již na bavorské straně úřadovna americké armády. Za pomocí svých agentů sem naváděli lidí, kteří se snažili uprchnout z lidově demokratického státu. Uprchlíci ukolébaní pocitem bezpečí prozrazovali mnohé informace, na nichž vnitráci dále pracovali. Aby bylo krytí dokonalé, připravili estébáci pro uprchlíky zinscenovaní přepadení stanice, při němž byli již "svobodní" lidé odvlečeni do vnitrozemí.

Chycení většinou skončili na dlouhá léta ve vězení. Na mapě v muzeu uvidíte seznam vsí, které byly kvůli hranicím zničeny.

Krom stálé expozice pořádá muzeum řadu dalších akcí.

Na kdyňském hřbitově je pochována spisovatelka Zdena Frýbová, čtenáři si oblíbili knížky o skotském teriérovi Robinovi.

Krásné okolí

Asi 2 kilometry od náměstí je v kopci zřícenina Rýzmberka (Obří hrad), dalším rozvaleným hradem, velmi rozsáhlou zříceninou je v hlubokých bukových lesích ukrytý Nový Herštejn.

Nad Kdyní se vypíná vrch Koráb (773 m n. m.) s horskou chatou a vyhlídkovou věží. Při dobrém počasí, nejlépe na podzim, jsou prý vidět i Alpy.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků