Hlavní obsah
Mohyla Foto: Jana Bečková

Mohyla nad Rožmitálem připomíná tragický osud autora České mše vánoční

Nejznámější českou vánoční skladbou je zcela určitě Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby. Byla napsána v Rožmitále pod Třemšínem v roce 1796 - život jejího autora měl tragický konec.

Mohyla Foto: Jana Bečková
Mohyla nad Rožmitálem připomíná tragický osud autora České mše vánoční

Město Rožmitál pod Třemšínem leží až na samém konci brdských lesů a pod stejnojmenným vrchem. Malebné městečko se stalo na dlouhou dobu bydlištěm Jakuba Jana Ryby a to na dlouhých 33 let.

Zprvu měl velké ideály a ambice, jak učit děti a tvořit hudbu. Avšak okolnosti kolem něj a hlavně nepřející nadřízení mu ztrpčovali dlouho život. Největší spory vedl s místním farářem. 

Vznik mše

V čase samých zklamání, napsal své nejznámější dílo - Českou mši vánoční (známe ji i pod názvem Hej, mistře). Toto velice originální dílo je ve své podstatě vánoční hrou. Text nemá, stejně tak jako hudba, s latinským liturgickým textem mnoho společného.

Graduale je česká polka, Offertorium je zastaveníčkem českých venkovských muzikantů u Ježíškových jesliček, ale poslední tři části překračují pastorální rámec a dosahují vroucí prosbou za mír hluboké, a v české hudbě té doby nebývalé, oduševnělosti. Je to muzika, která dodnes přináší radost a mír všem lidem dobré vůle.

Skladatelův tragický konec

Pokud vyjdeme nad město do části Voltuš až na místo schované v lese, najdeme zde mohylu z kamenů a na ní nápis o tragickém skonu učitele a skladatele J. J. Ryby. Místo skonu je ponuré a zvláště v zimních měsících působí velmi nepřívětivě.

Z kronik se dočteme, co přecházelo smutnému konci. V závěru svého života byl Jakub nemocen, častěji se stranil lidí, chodil na procházky po okolních lukách a lesích, většinou sám. Nic však nenasvědčovalo tomu, že by chtěl ukončit svůj život.

V sobotu 8. dubna 1815 vstal časně ráno, políbil ženu jako obvykle, vzal si s sebou knížku a odešel. Zúčastnil se jitřní mše v kostele Povýšení sv. Kříže jako obvykle a nikdo na něm nepozoroval nic neobvyklého. Domů se však již nevrátil. Desátého dubna jej našli v lese nad Voltuší mezi hustým, téměř neproniknutelným houštím. Podřezal si břitvou tepny na krku a obou zápěstích.

Hrob byl Jakubu Janu Rybovi jako sebevrahu vykázán na "starém krchově", někdejším morovém hřbitově, severozápadně od Starého Rožmitálu. V roce 1855, z podnětu jeho syna Josefa Arnošta Ryby, universitního profesora a očního lékaře, se farář Jan Fähnrich postaral o přenesení ostatků na nový starorožmitálský hřbitov.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků