Hlavní obsah
Jan Šimonek, Jan Juřena, Karel Herčík, Jiří Filip a Luděk Beneš na křtu sborníku Boleslavica ’12. Foto: Petr Novák

Milovníci regionální historie pokřtili vlastivědný sborník Boleslavica

V zasedací síni radnice na Staroměstském náměstí v Mladé Boleslavi se ve čtvrtek 13. prosince v podvečer odehrál slavnostní křest vlastivědného sborníku Boleslavica ’12, který vydalo Muzeum Mladoboleslavska a Státní okresní archiv Mladá Boleslav.

Jan Šimonek, Jan Juřena, Karel Herčík, Jiří Filip a Luděk Beneš na křtu sborníku Boleslavica ’12. Foto: Petr Novák
Milovníci regionální historie pokřtili vlastivědný sborník Boleslavica

Sborník navazuje na tradici vzniklou v 60. letech minulého století a s přestávkami pokračující v letech osmdesátých a devadesátých.

Slavnostního křtu se ujal první redaktor sborníku Boleslavica ’68 Karel Herčík. „Podmínky v 60. letech byly samozřejmě úplně jiné, než máme dnes. Měli jsme například příkaz od okresního národního výboru, že mezi příspěvky musí nutně být téma z historie komunistické strany nebo alespoň dělnického hnutí,“ vzpomínal Karel Herčík na počátky sborníku.

Ředitel Muzea Mladoboleslavska Luděk Beneš navázal na Karla Herčíka připomenutím dalších čísel sborníku. „V 80. a 90. letech vyšly další tři ročníky. Pak jsme se na několik let dalšího vydávání sborníku vzdali, protože se bohužel nedařilo dát dohromady patřičný autorský kolektiv a problém byl také ve financích,“ vysvětlil ředitel muzea. S obnovením přišla až nyní nejmladší generace pracovníků muzea, Jan Juřena a Jiří Filip, kteří se stali výkonnými redaktory sborníku Boleslavica ’12.

„S myšlenkou obnovení historického sborníku jsme se začali zaobírat hlavně z toho důvodu, že až na určité výjimky na Mladoboleslavsku neexistoval prostor, kde publikovat výsledky bádání nebo práce historiků. Hlavním úkolem sborníku je s dostatečnou pravidelností nabízet prostor pro publikování odborných vědeckých studií, a to z oblasti historie, archeologie, dějin umění, pomocných věd historických a podobně,“ přiblížil hlavní cíle sborníku redaktor Jan Juřena.

Přítomen byl také ředitel Státního okresního archivu Jan Šimonek, který ocenil, že se do práce na sborníku pustila mladá generace zapálená do historie. Nejedná se jen o hlavní redaktory Jana Juřenu a Jiřího Filipa, mladí lidé jsou ve velké míře zastoupeni i mezi autory příspěvků ve sborníku.

Články a studie vydaného sborníku se věnují rozmanitým tématům. Archeologie je zastoupena výzkumem lokality Klamorna a nálezem židovského pečetidla u Čejetic. Dále se sborník věnuje informacím o uložení srdce Heřmana Jakuba Černína v Kosmonosích, oltářnímu obrazu v Bělé pod Bezdězem, mladoboleslavském fotoateliéru Böger, prvnímu mladoboleslavskému biografu, historičce Miladě Paulové, německé okupaci Hlínoviště v roce 1938, režimní manipulaci s květnovými událostmi v Mladé Boleslavi či polistopadovému vývoji muzea v Mladé Boleslavi.

Na základě archivu českého bratra Matouše Konečného jsou sledovány spory o majetek tzv. rožmberského záduší, pojednáno je rovněž o kosmonoské čtvrti Svaté pole. Sborník obsahuje i výbor z korespondence Barbory Hoblové a první část soupisu pomníků věnovaných prvnímu, druhému a třetímu odboji. Součástí sborníku je bibliografie, recenze vyšlé literatury a výroční zprávy muzeí na mladoboleslavském okrese a zdejšího státního okresního archivu.

Autoři věří, že sborník Boleslavica bude od nynějška vycházet pravidelně každý rok. Možnost publikace v něm je otevřena nejen profesionálním historikům, ale také fanouškům historie, například studentům.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků