Hlavní obsah

Město vánočního svícnu zničila těžba uranu

Novinky, Vratislav Konečný
Aktualizováno

V Johanngeorgenstadtu udělali soudruzi z NDR chybu, nechali zbořit na pokyn Rusů téměř celé město kvůli uranu, který tam nebyl. Město pojmenované po saském kurfiřtovi Johannu Georgovi I. můžete navštívit vlakem z Karlových Varů.

Foto: Vratislav Konečný

Obří obloukový svícen je symbolem města

Článek

Česká Asie uprostřed Krušných hor

Trať je to přepůvabná, ale unikne vám neuvěřitelná hrůza na české straně v obci Potůčky (Breitenbach). Uprostřed hvozdu stojí asijská tržnice, z níž se i cynikovi udělá nevolno. Sasové sem chodí nakupovat, na svém území takovouto zhůvěřilost  nemají. Ale místní prosperují.

Saské město založili protestanté, kteří museli odejít kvůli tvrdé rekatolizaci na české straně do Saska. 23. únor 1654 je datem založení, všude tu byl hustý les, jen na základy náměstí museli vyklučit na 2000 stromů. Nádraží leží v údolí, k městu je třeba výstup mírným kopcem. Kolem rozmlácené továrny, která sloužila jako pobočka pracovního lágru Flossenburg, se dostaneme na velké prostranství před kostel.

Největší svícen

První, co upoutá, je obří kovový obloukový svícen, krušnohorské vánoční jsou známé po celém světě, Johanngeorgenstadt je proslulý jako Stadt des Schwibbogens, čili město svícnu. Po většinu existence města se vše odvíjelo od hornictví, stříbra, cínu, železných rud, nyní převládá jako letovisko a středisko zimních  sportů.

Městskou chloubou je historický důlní koňský žentour, náhodou přetrval všechny pohromy, také historické šachty například důl Glockl s naučnou stezkou věnovanou hornictví.

Vypadá to na sympatické saské příhraniční městečko, trochu ospalé, ale zajímavé. Poblíž svícnu najdete několik pomníků, patníků se vzdálenostními údaji a přes silnici u parkoviště velkou kovovou desku s několika historickými fotografiemi a textem. Tady je vše objasněno. Znázorňuje devastaci devadesáti procent historické část města.

Kopce jsou prolezlé štolami, jedna nese letopočet 1947, druhá o tři roky později. Po americkém útoku jadernými bombami na Hirošimu a Nagasaki potřeboval Stalin kvalitní uranovou rudu pro své pumy.

Zbořeno zbytečně

Na fotografii z roku 1950 je vidět, jak město nezasažené válkou, poklidně žije. O pět let později po domech není památka, do povrchu se zakousla těžní zařízení, aby se po několika letech ukázalo, že marně. Nad městem vyrostla obří výsypka, kterou později zrekultivovali. Když v roce 1956 ukončili těžbu, poklesl počet obyvatel z 50 tisíc na nepatrnou část. Nyní tu žije v převážně nově postavených domech na 8000 obyvatel.

Rusové měli zásoby uranu  za Uralem, ale u nás a v Německu přišli k hotovému. Nedostatek kvalifikovaných sil vedl k tomu, že z odsunu byli vyjmuti horníci s rodinami. U nás se pro ně začalo těžit  v Jáchymově. Pracovali zde převážně političtí vězni v naprosto nelidských podmínkách.

První velemůstek

V Johanngeorgenstadtu můžete navštívit hornické muzeum, řezbářské centrum, prachárnu pro důlní práce tzv. Pulverkturm. Město bylo známo rukavičkářstvím. V roce 1867 ho zničil téměř celé požár, shořelo 300 domů.

V roce 1928 tu postavili první německý lyžařský skokanský velemůstek, později modernizovaný. V okolí najdete skalní útvar Teufelssteine nebo vrchovištní rašeliniště Malé jeřábí jezero.

Reklama

Výběr článků

Načítám