Hlavní obsah
Iva Svobodová Kramperová, koncertní mistryně souboru Barocco sempre giovane. Foto: Festival F. L. Věka (archiv)

Malá noční hudba na Festivalu F. L. Věka. Mozartův hit přiveze Barocco sempre giovane

Závěr svatováclavského víkendu v Dobrušce tradičně patří krásné hudbě a Festivalu F. L. Věka. Letos v kostele sv. Václava vystoupí špičkový pardubický soubor Barocco sempre giovane s rakouským dirigentem Robertem Lehrbaumerem. Na koncert zve koncertní mistryně Iva Svobodová Kramperová.

Iva Svobodová Kramperová, koncertní mistryně souboru Barocco sempre giovane. Foto: Festival F. L. Věka (archiv)
Malá noční hudba na Festivalu F. L. Věka. Mozartův hit přiveze Barocco sempre giovane

Na Festivalu F. L. Věka není Barocco sempre giovane žádným nováčkem, naopak velice vítaným souborem. Co jste si připravili pro letošní rok? 

Letos zazní skladby dvou autorů: W. A. Mozarta a F. Mendelssohna-Bartholdyho. Dvě Mozartovy serenády, od Mendelssohna potom smyčcová symfonie a houslový koncert. Není bez zajímavosti, že se v obou případech jedná o autory, kteří tvořili od raného dětství a velmi mladí také zemřeli. Mendelssohnův Houslový koncert d moll i jeho dvanáct smyčcových symfonií pochází ze stejného období, a to z let 1821 - 1823, tedy mezi skladatelovým 12. a 14. rokem věku. Posuďte sami, jak se dá komponovat ve 12 letech.

Přestože má váš soubor v názvu pojem "barocco" a původně jste se specializovali na hudbu tohoto období, barokní hudba na programu koncertu nebude. Jak široký máte v současné době repertoár?

Názvu Barocco sempre giovane zůstáváme věrní a barokní hudbou se zabýváme opravdu rádi a s chutí, nicméně repertoárový záběr souboru je dnes už mnohem širší. Klasicismus, zejména Mozart, už je samozřejmostí, máme nastudováno třeba několik Dvořákových děl, Janáčka, další romantiky, ale i autory soudobé. Posluchači festivalu mohli v podání BSG slyšet například i Ástora Piazzollu. Pro nás, jako interprety, je to práce velice pestrá i náročná. Osobně vidím ve schopnosti pojmout takto široký repertoár velký potenciál. Musíme to však hlavně zvládnout v co nejvyšší možné kvalitě.

Malá noční hudba Wolfganga Amadea Mozarta je nazývána skladatelovým hitem. Vzpomenete si, kdy vy osobně jste se s touto skladbou setkala poprvé?

S “Malou noční” jsem se coby aktivní interpret poprvé setkala na konzervatoři a musím přiznat, že mi dala pěkně zabrat. Ale i dnes ji řadím mezi skladby obtížné. U Mozarta je totiž nejtěžší to, že vše musí vypadat naprosto samozřejmě a lehce, takzvaně “vysypané z rukávu” a nikdo nesmí poznat, že s tím vůbec nějakou práci máte.

Jak vznikla spolupráce s Robertem Lehrbaumerem?

S Robertem jsme se poprvé setkali před pěti lety v Passau a shodou okolností s námi připravoval mimo jiné právě Mozartovu Malou noční hudbu. Jeho přístup k Mozartově hudbě měl v sobě příjemný klid a noblesu.

Je pravda, že si dirigent během koncertu „odskočí“ k tympánům?

Ano, v Mozartově šesté serenádě jsou opravdu předepsány tympány, což skladbě dodává krásnou slavnostnost. Robert se nabídnul sám, že se partu ujme. Vůbec celé obsazení je poměrně netradiční, je předepsáno pro dva malé orchestry. Objevuje se zde napříkla i sólový kontrabas, což ale u Mozarta není ojedinělý případ. Pro nás je to další moc zajímavé rozšíření repertoárových obzorů. Těšíme se!

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků