Hlavní obsah
Kamenný pastýř, místo nabíjení pozitivní energií Foto: Vratislav Konečný

Magická ruina kostela v Panenském Týnci je nejatraktivnějším místem v Česku

Agentura CzechTourism uspořádala soutěž o nejlepší turistické atraktivity Česka. Podle výsledků je nejatraktivnějším místem v Česku nedostavěný gotický chrám Panny Marie v Panenském Týnci.

Kamenný pastýř, místo nabíjení pozitivní energií Foto: Vratislav Konečný
Magická ruina kostela v Panenském Týnci je nejatraktivnějším místem v Česku

Magická moc Panenského Týnce

Pomáhají stěny nedostavěného chrámu léčit depresi? Střetávají se tu síly dobra i zla? Otázek je mnoho, odpovědí již méně.

Ruiny nedostavěného kostela, zvláště místo uvnitř chrámové lodi, mají mít magickou silu. Citlivější povahy potvrzují účinek pozitivní energie na svůj organismus. Pomáhá hlavně při duševních potížích, zmírňuje deprese, snad i sebevražedné sklony.

Jak poznáte energeticky nejsilnější místa? Jsou k nim vyšlapány cestičky a i zdi jsou jaksi ohmatány více. Mimo to obecní úřad nechal na zeď umístit nákres, s návodem, jak se nechat nabít.

Proč Panenský?

Habart ze Žerotína, mocného českého rodu, zde založil pro sestry panny klarisky ženský klášter. Proto Panenský (až do 16. století vsi říkali Žirotský Týnec). Řeholní šat je hnědý s bílým pásem, jeptišky zachovávají přísnou klausuru mlčenlivosti. Kolují dohady, že tu měla být pochována i Anežka Česká, její tělo sem prý bylo přeneseno z Prahy, aby ji husité nezhanobili. 

Kdy se začalo se stavbou kláštera, se přesně neví, ale v roce 1382 vyhořel a záhy byl znovu obnoven. V roce 1410 stavbu přerušili. Do kláštera byly pozvány klarisky z Prahy. Klarisky obývaly klášter do roku 1420, kdy se přestěhovaly do Prahy, utíkaly před husity.

Po roce 1443 byl panenskotýnecký klášter znovu obnoven a bohatě obdarován. Z velkolepého chrámového kostela čnějí jen lodní pilíře. Chrám má 21 metrů dlouhé kněžiště, šířka je 9 metrů, nedokončené stěny dosahují asi do 20 metrů, zvonice byla přistavěna později. Zdivo skončilo i v domech v obci.

Žerotínové vymřeli v roce 1467, majetek přešel na další rod – Lobkovice.

Císař a válka, obé pohroma

Třicetiletá válka rozvrátila Evropu. Panenský Týnec byl zpustošen, vydrancován byl i klášter. Lobkovicové se stáhli na své majetky do Prahy. Když se městečko znovu vzpamatovalo, postihl ho 30. července 1722 velký požár.

V té době tu již znovu ale byly klarisky, klášter vzkvétal i díky prodeji kapek svaté Anežky, což byl místní lék; s výrobou se začalo v roce 1730. Církevní reformy Josefa II. pohřbily všechny řády, a tím i klarisky.

Majitel zbohatl na mýtě

Zpustošené panství roku 1797 zakoupil pražský měšťan Jan Tuscany. Byl to podnikavec, na nové silnici vedoucí obcí vybíral mýto 4 krejcary, to mu slušně vynášelo.

V Panenském Týnci se sjeli i tehdejší mocní mužové Evropy, bylo to 19. srpna 1813, František I., císař rakouský, Bedřich Vilém III., císař pruský a ruský car Alexandr I. Jednalo se o Napoleonovi.  

Nakonec objekt koupila rodina Herbensteinů, které patřila od roku 1872 do roku 1945.

Nedaleko u obce Klobuky stojí nejslavnější český menhir, asi třímetrový „Kamenný muž“, který je prý také centrem dodávání energie. Pověst o něm praví, že se každý rok pohne o vzdálenost zhruba zrnka písku směrem ke kostelu v Klobukách. Až tam dorazí, bude konec světa.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků