Hlavní obsah
Veselý průběh měly potíže při nástupu na kánoe některých začátečníků. Foto: Petr Špatenka

Letní víkend přilákal na plavbu romantickými úseky Tiché Orlice rekordní počet vodáků

Pod silničním mostem v Ústí nad Orlicí-Kerharticích se o víkendu 5. července sešlo na 160 vodáků, aby si tento krásný letní den užili romantickou plavbou po dolním toku Tiché Orlice.

Veselý průběh měly potíže při nástupu na kánoe některých začátečníků. Foto: Petr Špatenka
Letní víkend přilákal na plavbu romantickými úseky Tiché Orlice rekordní počet vodáků

Nastal červencový den, kdy slunce tuze hřálo a svými zlatými paprsky se na celý svět smálo. To bylo výzvou pro vodáky, aby na stříbrem prozářených vlnách řeky Tiché Orlice prožili krásný den.

Tichá Orlice patří k nejkrásnějším řekám východních Čech a bezesporu mezi Ústím a Brandýsem i k nejkrásnějším místům Podorlicka. Řeka se v přírodních meandrech, nedotčených regulací, mezi vysokými kopci proplétá romantickým údolím ve stínu břehových porostů s rozptýlenou stromovou a keřovou zelení.

Toto krásné údolí, v minulosti pokryté neproniknutelným pralesem, mimo oázy klidu a malebnosti krajiny, přináší obraz zapomenutého světa předků a je také připomenutím historie tohoto kousku východních Čech.

V posledních letech se však i řeka Orlice, tvořená dvěma zdrojnice - Tichá a Divoká Orlice, které se u Albrechtic nad Orlicí stékají v jednu řeku, potýká s nedostatkem vody. Nejoblíbenějším sjízdným úsekem se tak stal dolní tok Tiché Orlice s vodním putováním přírodním parkem Orlice (CHKO Orlické hory).

V pátek ráno tak nastalo nezvyklé veselo pod silničním mostem v Sokolovské ulici v Kerharticích (městská část Ústí nad Orlicí), kde vodáci-začátečníci nastupovali na první vodní pouť. Členové Klubu ústeckých vodáků přivezli veškeré lodě z tábořiště v Cakli, které však nestačily pro všechny zájemce, a musela vypomoci půjčovna v Kostelci nad Orlicí, která přivezla další vlek plný lodí. Skalní vodáci se předvedli zhruba 20 dnes již historickými laminátovými loděmi Vertex a pod turbínou u bývalého Retexu se připravovala parta s nafukovacími loděmi.

Samotné nalodění bylo veselou záležitostí při pohledu na předstíranou odvahu začátečníků, kdy se objevily i korpulentní postavy váhy přes 100 kg. Nosnost přistavených kajaků však činila 200 kg. Klepající zuby těchto odvážlivců pak málem rozbouřily jinak Tichou Orlici.

Tento den řeka nebývale ožila, kdy spontánní nápor 80 plavidel zažila snad poprvé. Poté se početný konvoj vydal na 11kilometrovou plavbu, kdy počáteční rovná etapa umožnila začínajícím osvojit si labilitu plujících lodiček.

Odměnou byly střídající se partie ve stínu mohutných větví sklánějících se nad vodou i osluněná místa hrajících si vln, ovšem i s plujícími posádkami. To byl zároveň "meandrující živel", který prověřil zdatnost vodáků. Kdo nezvládl nápor měnícího se směru vln, končil s kánoí dnem vzhůru. Nechtěná koupel ve vodě 13°C nebyla pro všechny tím nejpříjemnějším zážitkem.

Vše však nahradil pohled na krásnou přírodu - louky s pasoucím se dobytkem končícími rozsáhlými lesy, které za 2. světové války byly příhodné pro odbojovou činnost. Další podívanou poskytl barokní mlýn, zemědělské usedlosti a Panský chovný rybník s rákosím. Před Brandýsem nad Orlicí obraz krajiny přizdobila rozsáhlá hradba skalisek, zřícenina gotického hradu a přírodní bludiště tvořené 2 metry vysokými habry, inspirované knihou J. A. Komenského Labyrint světa a ráj srdce.

Nakonec s provoláním "Sláva výletu" bylo cíle, tábořiště U Konťáku, zdárně dosaženo.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků