Hlavní obsah
Skály Alkazaru Foto: Vratislav Konečný

Kolem romantických vápencových skal ze Srbska do Berouna

Jsou cesty, které nikdy nezevšední. Trasy nenáročné, přímo stvořené k výletu téměř za každého počasí. Ze Srbska do Berouna proti proudu řeky je to asi šest kilometrů. Až na předměstský nevábný závěr parádní výšlap. Stezka někdy trochu přelidněná, ale každý si tu užije.

Skály Alkazaru Foto: Vratislav Konečný
Kolem romantických vápencových skal ze Srbska do Berouna

Od železniční stanice v Srbsku se dáte přes most k rodinnému hotelu U Berounky, kde se výborně vaří. Zvláště v létě jsou vnitřek i zahrádka s dětským hřištěm v obležení. To tu opravdu někdy proudí davy. Do Berouna vede kvalitní asfaltová stezka. Takže potkáte i cyklisty a bruslaře. 

Srbečáci z Horní Lužice 

Jméno obce pochází údajně od hornolužických Srbů, kteří údolí osídlili. Přišli s kněžnou Ludmilou, bábou knížete Václava, která žila na Tetíně, kam ji „uklidila“ snach Drahomíra. Jednašedesátiletou Ludmilu tu v září 921 vrahové uškrtili snad šálou, poté vstoupila do mučednického nebe.

Obyvatelé o sobě mluví jako o Srbečácích, adjektivum není srbský, ale srbecký.

Se skobami nad hlavami

Po pár set metrech podle řeky narazíte na pěchotní bunkr Pražské obranné čáry. Linie se táhne k Berounu, řopíky tvořily ochranu kolem Prahy. Většina byla Němci zničena, zůstalo jich pár.

Skály, které tvoří tu nádhernou scenérii na několika kilometrech, jsou strmé, vysoké, a proto plné lezeckých skob. Jezdí se sem lézt, převážně Pražáci, některé cesty jsou dost náročné. Na jaře se to tu žlutí tařicí skalní.

Kvalitní vápenec

Kvalitní vápenec v okolí Berounky je výborným materiálem, těžbu přineslo ve velkém zavedení trati na pravém břehu řeky. Vápencové lomy otevřela v roce 1882 fa. Tomášek, na pravém břehu řeky. Začala těžba, zejména pro kladenské hutě. Další lomy otevřela 1908 Pražská železářská společnost. V okolí se těží stále. 

Podle skal se dostaneme k ústí Kačáckého potoka (správně Loděnice) do osady Kozly, v sezoně další oblíbené restaurační zařízení. Podle potoka můžete odbočit na Svatý Jan pod skalou, další krásnou destinaci Českého krasu. 

Oblíbené místo lezců

My pokračujeme k lomu Alkazar. Nesmírně romantické místo, skály odtěžené do podkovy v několika patrech se spoustou jeskyní. Původně se jmenovalo Hostim, lezci ho dělí na 4 části.

Lezecký park zahrnuje Pravý amfiteátr, Malý Matterhorn (Homole), a Levý Velkým Matterhornem. Najdete tu lezení 9, 8 obtížnosti, ale i lehké cesty. Lom založili v počátcích minulého století, těžba se omezila ve 40. letech, to tu nacisté chtěli přebudovat podzemí pro výrobu leteckých motorů Avia, krycí jméno operace Kainit. Nakonec myšlenku opustili. V minulém režimu sloužil jako úložiště radioaktivního odpadu. Chodby jsou nepřístupné, zazděné.

Tetin Tetín

Od Alkazaru už nic pozoruhodného neuvidíte, ale skály na obou březích jsou romantické až před Beroun. Na levém břehu se tyčí tetínský kostelík svatého Michala. Na ostrahu stálo hradiště Tetín, údajně sídlo sestry kněžny Libuše Tety.  Je odtud krásný výhled, stojí to za procházku. 

Cestou ještě minete koňský ranč, kde se také inzeruje občerstvení. Pod dálnicí se dostanete do Berouna, odtud jede vlak nebo autobus do Prahy.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků