Článek
V knihovně v Bačetíně jste se stala nástupkyní paní Boženky Dyntarové. Co především vám předala?
Především velký pocit zodpovědnosti. V podstatě každý, koho zde potkáte, vám řekne: Boženka = knihy. Ona vystavila první průkaz, ona doporučila a sehnala knihu, ona byla jistotou knihovny. Působila přísným dojmem, ale byla s ní obrovská legrace, přestože nás dělila spousta let. Ve chvíli, kdy mi nabídla tykání, jsem jí naprosto propadla. Boženka měla víru a zásady a přes to nejel vlak. Myslím, že spoustě z nás takový pevný jízdní řád v životě chybí.
Pamatujete se na svoji první knihu?
Nevím, jestli byla úplně první, ale František Hrubín – Dětem. Některé obrázky z této knihy mi vyskakují v paměti dodnes.
Kdo ve vás vyvolal zájem o čtení?
Moji rodiče vždy četli a automaticky se to přeneslo i na mě, děti kopírují rodiče. I když starší bratr se ke čtení rozhodl až po třicítce, o to vášnivěji se věnuje knihám dodnes. Nenápadně soupeříme v obsahu i objemu knihovny. Je pravda, že naše generace neměla IT zatížení, takže kniha byla naprosto běžnou součástí života.
Po jaké knize sáhnete nejraději dnes?
To by byl dlouhý seznam, hodně záleží na náladě a čase. Běžně mám rozečteno několik knih, to je moje neřest. Osamělá Holubice od Larryho McMurtry je už tak ohmataná, že se rozpadá, nikdy neodmítnu Remarqua, Christie, Čapka, Nerudu, Světlou, Maurier, ale ani Sapkowského či Zelaznyho. Poslední roky společně s velkou částí národa žiji s Oldřichem z Chlumu pana Vondrušky, mám ráda i odborné knihy. A tichou vášní začínají být staré detektivní sešity Magnetu.
Jsou knihy, o nichž vím, že se k nim vrátím, něco mi dají a knihy, které mým životem projdou a jdou dál. Tak to asi má být.
Kolik čtenářů má knihovna v Bačetíně a jak velkým knižním fondem disponuje?
V tuto chvíli máme něco kolem třiceti víceméně pravidelných čtenářů, převážně z řad dospělých. Stávající knižní fond je zhruba tisícovka knih, z toho polovina z výměnného fondu dobrušské knihovny. Po ukončené rekonstrukci se výrazně rozšířil prostor pro nové knihy a v Dobrušce nám paní Cvejnová velmi ochotně vyšla vstříc.
Připravujete po skončení nouzového stavu nějaké novinky?
U nás se nouzový stav překryl s rekonstrukcí stávajících prostor, a to skutečně „od podlahy“. Nyní po nastěhování zpět máme spoustu volného místa, které v příštích dnech zaplní nové knihy z výměnného fondu.
S Boženkou jsme připravovaly především zapojení nových dětských návštěvníků, Andersenovu noc, čtení pro děti a podobně. Díky vstřícnosti paní starostky máme i dětský koutek a možnost zabavení těch nejmenších, aby si mohly vybrat i maminky.
Dospělým můžeme nabídnout v čítárně možnost posezení u čaje či kávy, rozšíření otevírací doby a najde se i pár dalších „vychytávek“, které postupně budeme zkoušet.