Hlavní obsah
Foto: NPÚ

Klasicistní lovecký zámek Kozel představuje sídlo šlechty na konci 18. století.

Klasicistní zámek Kozel je ukázkou loveckého a zábavního sídla nejvyšší české šlechty druhé poloviny 18. století. Tato ojedinělá klasicistní stavba u nás, v architektuře i co do vybavení, odráží vedle domácích uměleckých tradic i francouzský vliv období Ludvíka XVI. Celý areál zámku je bezbariérový

Foto: NPÚ
Klasicistní lovecký zámek Kozel představuje sídlo šlechty na konci 18. století.

Zámek Kozel nechal postavit jako lovecké reprezentační sídlo nejvyšší lovčí Království českého Jan Votěch Černín z Chudenic (1746 – 1816) v klasicistním stylu. Na stavbě se projevuje francouzský vliv období Ludvíka XVI. Ten prosazoval návrat k přírodě a budování venkovských sídel. 

Zámek vznikl ve dvou fázích, hlavní budova byla postavena v letech 1784 – 1789 podle projektu stavitele Václava Haberditze. Čtyřkřídlá přízemní budova kolem obdélníkového vnitřního nádvoří byla podle návrhu achitekta Ignáce Palliardiho doplněna o dvě dvojice staveb - kapli s jízdárnou a protějškem lokajnu s konírnou. 

Sochařskou výzdobu zámku provedl sochař Ignác Platzer mladší (1757—1826). Je to především plastika skoleného jelena na terase zámku a ozdobné vázy na zábradlí terasy. Ignác Platzer je rovněž autorem oltáře v zámecké kapli z roku 1794.

Interiéry zámku jsou vyzdobeny malbou na suchou omítku zvanou al secco, kterou vytvořil Černínský malíř Antonín Tuvora. Každá místnost má vlastní keramická klasicistní kamna, zdobená festony, terči, listovím a na vrcholu vázou nebo figurou. Nejbohatší výzdoba je v reprezentačních místnostech, kde se figurální motivy v medailóncích střídají s přírodními, s ptáky a zvířaty. Vzácným doplňkem interiéru je dobový nábytek - pozdně rokokový a ve stylu Ludvíka XVI.

Zámeček má i své divadlo, které bylo původně maštalí pro nejoblíbenější koně Jana Vojtěcha Černína. 

Zámek Kozel je obklopen rozsáhlým anglickým parkem, který připomíná vídeňský Schönbrunn. Dnešní podoba pochází z doby Valdštejnů a je dílem zámeckého zahradníka F. X. France. V létě zde pravidelně vykvétá vzácný liliovník tulipánokvětý.

Po smrti Jana Vojtěcha Černína v roce 1816 získal zámek i se šťáhlavským panstvím jeho prasynovec hrabě Kristian Vincenc Valdštejn – Vartenberk. Valdštejnové ho drželi až do roku 1945, kdy byl zestátněn; dodnes je přístupný veřejnosti.

V hlavní sezóně od 1. 7.do 31. 8. je otevřen od úterý do neděle od 10 do 17 hodin. Celý areál zámku je bezbariérový, tj. zámek a jízdárna, ale také zámecká kaple, kde se pořádají koncerty a bohoslužby. 

Národní památkový ústav a Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky na zámku Kozel uzavřeli 22. června memorandum o spolupráci.

„Národní památkový ústav se dlouhodobě snaží vycházet lidem se speciálními potřebami co nejvíce vstříc. Novinkou sezóny 2017 je například elektronický průvodce ve znakové řeči pro neslyšící návštěvníky na státních zámcích v Náměšti nad Oslavou, Jaroměřicích nad Rokytnou a na Červené Lhotě. Soubor krátkých filmů natáčený vždy v autentických interiérech památkových objektů umožňuje neslyšícímu návštěvníkovi rychleji se zorientovat a lépe si užít prohlídku samotnou. Jsem přesvědčena, že uzavřené memorandum nám pomůže naši snahu ještě více prohloubit a názor partnerů z Národní rady osob se zdravotním postižením pro nás bude přínosem,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků