Kdyby Žižka napoprvé dobyl Rabí pořádně, nemusel přijít o oko

Mohutný středověký hrad Rabí (Rábí, Raby) nedaleko Sušice má neznámého stavitele, zřejmě jimi byli páni z Velhartic. Svojšemu s Dluhomilem, jak krásné české jméno, patřil blízký hrad Budětice, dávno tomu, co zanikl.

Velhartici byli rod velmi rozvětvený, něco jako Vítkovci. Bušek z Velhartic (1318 - 1360) přítel Karla IV., zřejmě odkoupil práva na držení hradu od ostatních spolupodílníků. Rabí patrně zvolil za své nové sídlo jeden z Buškových synů, kterého otec vyplatil.

Roku 1380 hrad patřil proslulému Půtovi Švihovskému, jeho rod na přelomu 14. a 15. století zbudoval jeden z nejpevnějších českých hradů. To, co z něj vidíme a zdá se nám mohutné, je torzo, druhé předsunuté předhradí zaniklo. Povětšinou v okolních stavbách. Kameny už byly přitesány, to se to stavělo.

Předhradí vybudoval Břeněk Švihovský, dvorní sudí, dědic po Půtovi, poté, kdy mu roku 1402 zbořili hrad Skála u Přeštic. Byl odpůrcem krále Václava IV. Stál v čele panské jednoty, s králem často válčil. Za husitských válek hrad vlastnil Břeňkův syn Jan, hrad se stal trezorem okolí, kdy zde byly před husity ukrývány cennosti.

Je pozoruhodné, co toho za krátkou, zhruba pětiletou (1419 - 1424) vojenskou kariéru stihl stárnoucí vojevůdce Jan Žižka. Povětšinou se bojovalo v létě, zima byla na zazimování a přežití.

Na Rabí si Žižka vyšlápl v roce 1420. O hradu napsal známý hradolog profesor August Sedláček: Není daleko a široko sídla panského, které by svědčilo tak o moci a bohatství svých zakladatelů, jako bělošedé skálopevné zříceniny hradu Rábského. Neboť jsou takové rozsáhlosti, že by z nich mohlo býti malé město, a obsahovaly tolik světnic a vedlejších příležitostí, že z nich knížecí dvůr býti mohl. Kromě toho musí se považovati Rabí za pevnost na onen čas nepřemožitelnou…

A v tom byl kámen úrazu. Posádka se Žižkovi hned vzdala. Hrad husité vyplenili, zapálili, ušetřili jen majitelovy syny. Kořist byla bohatá, kvůli ní taky přitáhli. Před hradem upálili sedm kněží. Poté odtáhli.

Jenže Rabí se znovu stalo centrem katolického odporu, zříceniny byly obnoveny. Žižka musel napravit chybu, přitáhl v červenci 1421. Při obléhání nepřátelská střela odrazila třísku ze stromu, u něhož stál, a postrach katolíků oslepl.

Jezuita Balbín zaznamenal, že na bráně zbořeného předhradí byl obraz - Žižka se spolubojovníky na koni. Také věž se střelcem Přibíkem Kočovským, který vypouští šíp.

Pod obrazem byla slova: "Ty-li jsi bratr Žižka?" - "Jsem." - "Krejž holého" (zdravé oko).

Rabí poté ztratilo na významu, ve třicetileté válce ho Švédové, kteří vykradli půlku Evropy, vyplenili. Nakonec se ruina stala zásobárnou stavebního materiálu a v posledních časech i atraktivním místem pro turisty.

Rabí je spolu s Velharticemi nejnavštěvovanější památkou Plzeňského kraje ve správě Národního památkového ústavu. Navštívilo ho téměř 56 000 lidí, Velhartice přes 48 tisíc, třetí Švihov 32 tisíc.