Článek
Výstava v úvodu informuje návštěvníka, kde a jak vznikaly domečky pro panenky a jak jsou tyto historické domečky a zařízení obydlí svědectvím o dřívějším životě.
K nejstarším předhistorickým nálezům náleží etruský model domku z období asi 2000 let před Kristem nebo v Číně nalezený hliněný model. V 17. století to byly domečky přesně odpovídající realitě. Z dochovaného inventárního popisu hračky zničené požárem lze si navíc představit dvůr s kašnou, stáje pro koně a zahradu. Další pokojík z Norimberka je ukázkou účelové hračky, která již v této době sloužila šlechtickým dětem nejen ke hře a zábavě, ale i k poučení.
V 17. a 18. století se začaly domečky pro panenky vyrábět ve Francii, Anglii a Německu. Tyto vypadaly jako pravé domy s bohatým zařízením, což dokládalo život majetných lidí.
V průběhu 19. století začínají různí řemeslníci s výrobou napodobenin domu od sklepa až po půdu. Kolem roku 1880 pak dochází v Norimberku k průmyslové výrobě. Tyto domečky pak obvykle sloužily několika generacím a byly průběžně doplňovány a modernizovány.
Po všeobecném historickém úvodu se návštěvník může přesvědčit na skutečných ukázkách z let 1880 - 1980 o umění výrobců i účelnosti těchto hraček.
Jsou to jednak ukázky papírových archů z roku 1890, kde se do výřezů doplňovaly postavy, ze začátku 20. století skládací papírové pokojíčky a cestovní pokojíček z Francie. Dále to je zejména zapůjčená kompletní sbírka manželů Pecháčkových z Rychnova nad Kněžnou představující módní trendy dané doby.
Předvedením kuchařského umění jsou kamna na lihový kahan až po atrapy sporáků, počínaje strojem na vaření s otevřeným ohništěm až po elektrické sporáky z roku 1945. Úroveň vaření dále dokládá vybavení cínovým, plechovým a olověným nádobím.
Z let kolem roku 1900 je zajímavý secesní pokoj s korálkovým závěsem a po straně zabudovaným WC i další dobový interiér. Nechybí ani různé kupecké krámy - obchod s galanterním a hračkářským zbožím či ukázky školních tříd.
V průběhu příprav výstavy bylo navíc zjištěno, že obdobnou tvorbou se zabývá i Oušťák Oldřich Ambrož, od kterého pak bylo zapůjčeno 14 vlastnoručně vyrobených celků. Jeho přítomnost pak byla využita k řadě dotazů. A tak sám Oldřich Ambož přiznává:
„Divíte se, jak já textilní technolog jsem se dostal k práci se dřevem, plechem, někdy i sololitem? Je to vlastně výsledek žadonění dnes již dvou praneteří, kterým tyto hračky zpestřují dětství.”
Další slova jsou vysvětlením, jak výroba vznikala: „S pokojíčky pro panenky jsem se setkal na začátku 50. let, kdy moje mladší sestra zdědila po matce pokojíček od firmy Blank. Další pak začal vyrábět otec, který měl praxi s tvorbou loutkových divadel. Někdy v roce 2010 zdědila tyto pokojíčky moje praneteř a dožadovala se dalších. A tak, chtě nechtě, jsem byl donucen pustit se do výroby, byť vytvoření jednoho pokojíčku obnáší zhruba 50 hodin práce. Do dnešní doby jsem jich již vyrobil z lásky k malému bližnímu asi patnáct.”
Výstava bude otevřena do 29. ledna 2017.
