Článek
Loňský rok byl v tomto směru raritou, neboť v některých dnech se na vrbě usadilo až šest ušatých ptáků a lákalo pozornost mnoha kolemjdoucích. Letos se první kalous objevil s prvním sněhem na začátku prosince, ale nejprve byl pouze jeden a poté na několik dní zmizel úplně. Až v posledním týdnu roku přilétl znovu a dnes je v koruně vrby možné vidět tři kusy.
Kalous ušatý dostal jméno podle „oušek“ tvořených chomáčky peří, která jsou jeho určujícím znakem, ale nemají nic společného se sluchem. Skutečné uši jsou dva malé otvory po stranách hlavy. Opeření kalouse ušatého připomíná zbarvením stromovou kůru, takže sova sedící u kmene stromu téměř splývá se svým okolím – nejinak je tomu v některých dnech i v Dobrušce, kdy sovu uvidí jen ten, kdo se dívá opravdu pozorně.
Kalous se podobá výru velikému, je však mnohem menší, dosahuje délky 35-40 cm. Jako každá sova má výrazné - kalous typické oranžové - oči. Kalous ušatý se většinou zdržuje v jehličnatých lesích, někdy i ve smíšených, příležitostně hnízdí i na mokřadech a vřesovištích. Loví hlavně drobné savce, především hraboše polní, a také myši, občas dokonce veverky, křečky či zajíce.
V literatuře se lze dočíst, že kalouse ušatého přes den uvidíme výjimečně a jeho výskyt v Dobrušce je tedy výjimkou potvrzující pravidlo.
Vzrostlá vrba Na Budíně v Dobrušce, na které se zalíbilo kalousům ušatým
