Článek
Miloň Čepelka je autorem básnických sbírek Když se dnes nevrátím, Pět nocí k úplňku, Abeceda lásky, Dvě básně o smrti, Bdění ve zvěrokruhu, Mandel sonetů, Jen ještě jednou, Deník haiku, Deník haiku 2, Druhý mandel sonetů a vedle toho i úspěšný prozaik. Připomeňme si knihy Poklesky rozverné snoubenky, Příliš mnoho pohřbů aneb Když květiny promluví, Bezdětný otec a syn nebo Svědectví inspektora Toufara a jiné povídky.
Publikovat začal v roce 1956 a první básnickou knížku vydal o osm let později. V souvislosti s událostmi roku 1968 a tím, co následovalo, se však na dlouhá léta coby spisovatel odmlčel.
„Bylo to zcela vědomě a plánovitě, neboť se mi nechtělo publikovat mezi těmi, co měli ohebnější záda a příliš odolný žaludek. Mně vadilo, že byli zakázáni autoři jako Seifert, Skácel nebo Holan, a říkal jsem si, že mezi ty, kterým společensky špatné ovzduší nevadí, nechci. Publikovat jsem znovu začal v roce 1991,“ vysvětlil tvůrčí pauzu Čepelka. V současné době píše knihu povídek, ale z pověrčivosti konkrétní být nechce.
Knihy obecně má Miloň Čepelka velmi rád: „Já jsem knihomol už od dětství. Kdybych tehdy nedostal k svátku, narozeninám nebo k Vánocům knížky (raději řeknu množné číslo), nebyl bych šťastný,“ řekl o své lásce, která před lety dala vzniknout i jednomu rozhlasovému pořadu.
„Mám na Country Radiu už asi dvanáctým rokem každý týden pořad o nových knihách, takže mi jich projde rukama opravdu hodně. Zajímavou přečtu slovo od slova, ale když mě zajímá míň nebo mě honí čas, tak jsem schopen tzv. globálního čtení. Text zhlédnu a vím, co v něm je. Dokážu posoudit, jestli je to umění, nebo kultivované čtivo, nebo dokonce jen brak,“ prohlásil Miloň Čepelka.
Na rozhlasových vlnách propaguje i dechovku: „Mám dechovku rád. Mám rád písničky, které dechovka hraje. Zabývám se tím i v radiu, kde mám pořady s dechovkou. Baví mě to, vzpomínám přitom na mládí, spoustu písniček znám z dětství,“ prozradil.
Vedle mnoha již zmiňovaných knih je Miloň Čepelka také autorem několika televizních a rozhlasových her, pohádek a zábavných pořadů. Za všechny lze připomenout např. filmovou komedii Stůj, nebo se netrefím (spolu s Jiřím Šebánkem) nebo pořad Dům pro Helenu, který byl „ušit“ na míru Heleně Vondráčkové a kde měl zároveň dvě svoje písničky. Se Zdeňkem Svěrákem napsal i hudební muzikál Příliš krásná dívka, kde opět v hlavní roli hrála a zpívala Helena Vondráčková.
Přestože je pro veřejnost Miloň Čepelka především "cimrmanolog", objevil se i v několika filmech, mimo jiné v komediích Jáchyme, hoď ho do stroje!, Na samotě u lesa či Báječná léta pod psa. O svých filmových rolích ale sám říká, že tam pouze ukázal svůj obličej.
Diváky i sebe baví především na divadelním jevišti. “Těší nás, že už na nás chodí třetí generace a roste a zajímá se i čtvrtá. Osmileté či desetileté děti umějí mnoho z našich her nazpaměť. To pochopitelně těší, ale hlídáme se, abychom nepropadli pýše a nenamluvili si, že jsme snad právě my zbaštili všechnu moudrost světa,“ podotkl jeden ze zakladatelů Divadla Járy Cimrmana.
Popřejme dnes Miloni Čepelkovi hodně invence a krásných chvil v divadle, za rozhlasovým mikrofonem i nad plnícími se stránkami knih.