Hlavní obsah

Jaroslav Drbohlav uměl zahrát romantické milovníky i šarmantní grázly

Novinky, Robert Rohál

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Sedmdesát let by v těchto dnech oslavil Jaroslav Drbohlav, který patřil k nejpohlednějším a nejpopulárnějším hercům své generace. Na plátně debutoval jako šestiletý kluk, později vystudoval DAMU a šel z filmu do filmu. Dobře rozjetou kariéru mu v roce 1985 přervala předčasná smrt.

Foto: archiv autora

Jaroslav Drbohlav v detektivce Smrt si vybírá.

Článek

Jaroslav Drbohlav se narodil 13. ledna 1947 v Praze v rodině fotografa Karla Drbohlava a ve své pozdější profesi následoval svou starší sestru, herečku Janu Drbohlavovou. I on tíhl k herectví od dětských let, o čemž svědčí jeho působení ať už v Dismanově dětském rozhlasovém souboru nebo v dětském divadelním souboru v karlínském domě pionýrů a mládeže.

Díky talentu a dobré průpravě se dostal na DAMU (1966 – 1969), poté byl pět let v angažmá v libereckém Divadle F. X. Šaldy. Následovaly dva roky volné nohy, kdy hostoval třeba v pražském Národním divadle. Nebyl to však jeho debut, neboť si tam už předtím zahrál coby student herectví.  

Od roku 1976 se stal členem hereckého divadla Realistického divadla v Praze (dnešní Švandovo divadlo), kde vytvořil pestrou galerii postav milovníků i mladých romantických hrdinů. Na této scéně působil až do roku 1983, což byla doba, kdy se u něj začaly projevovat vážné zdravotní problémy.

K filmu se Jaroslav Drbohlav dostal už jako malý kluk. Debutoval v krátkém snímku režiséra Jiřího Papouška Buďme připraveni (1954), teprve potom následovaly filmy jako Jurášek (1955), Kouzelný den (1960), Králíci ve vysoké trávě (1962), Černá dynastie (1962), Kuřata na cestách (1962), Spanilá jízda (1963) nebo Škola hříšníků (1965).

Po rodinné komedii Kuřata na cestách ho Václav Vorlíček obsadil i do svých dalších filmů, například do detektivky Smrt si vybírá (1972), pohádky Tři oříšky pro Popelku (1973) nebo crazy komedie Což takhle dát si špenát (1977). Přibližně v té době se mladý herec také oženil, později si užíval roli otce dcery Evy.

Z dalších filmů, kde se švarný herec uplatnil, možno zmínit ještě tituly My ztracený holky (1972), Osud jménem Kamila (1974), Profesoři za školou (1975), Dva muži hlásí příchod (1975), Setkání v červenci (1978), Čas pracuje pro vraha (1979) nebo Kluci z bronzu (1980).

K jeho posledním hereckým příležitostem patří jeho účast ve filmech Putování Jana Amose (1983) a Samorost (1983). Vedle toho si zahrál také v řadě televizních inscenací a pohádek, naposledy třeba v seriálech Arabela (1980) a Malý pitaval z velkého města (1982).

Když se u něj začátkem osmdesátých let projevila těžká cukrovka, postupně téměř oslepl. Dál už to byl smutný příběh. Následovalo ukončení herecké profese, paradoxně na pomyslném vrcholu tvůrčích sil a popularity. Další zdravotní problémy na sebe nenechaly dlouho čekat.

Představitel sympatických milovníků, romantických hrdinů i šarmantních grázlů Jaroslav Drbohlav zemřel na selhání jater 28. dubna 1985 ve věku osmatřiceti let.

Reklama

Výběr článků

Načítám