Článek
„Přes státní hranice se povětšinou pašovalo zboží, jehož druh se v průběhu staletí měnil. Od 15. století se však objevil i speciální druh podloudnictví - převádění lidí. Souviselo to vždy s politickým klimatem dané doby. V časech husitské revolty a v následujících dvou staletích probíhajícího boje mezi katolíky a protestanty se na našem území poprvé objevili převaděči lidí, kteří pomáhali odpůrcům té či oné strany uprchnout ze země před pronásledující vládnoucí mocí. Tento trend se výrazněji objevil ve 20. století,” informoval historik a archivář Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech Jan Jirák.
„Po uchopení moci nacisty v Německu začaly proudit přes Šumavu do Československa skupinky odpůrců nového totalitního systému rekrutující se převážně z řad sociálních demokratů, komunistů a částečně Židů. S cestou jim pomáhalo množství "starých" pašeráků, kteří kromě zboží začali převádět i lidi. Ustavení Protektorátu Čechy a Morava pašování lidí na Šumavě zastavilo. To se přesunulo na hranici s Polskem a Slovenským štátem.
Do šumavských lesů se pašeráci lidí vrátili po válce. Do americké okupační zóny v Bavorsku se snažilo zmizet mnoho lidí, kteří si buď zavdali s okupační mocí (ať již v protektorátu, na Slovensku, ale i na dalších místech okupovaných nacisty na východě (Ukrajina, Bělorusko, Polsko...). Ti opět potřebovali pomoci od znalců místní krajiny. S postupně sílící nevyhlášenou "studenou" válkou se k nim přidali kurýři zpravodajských služeb rozpadající se protihitlerovské koalice, kteří přes Šumavu směřovali oběma směry. Po únorových událostech v roce 1948 se k nim přidali i odpůrci komunistického režimu, kteří doufali ve svobodný život na Západě," uvedl Jan Jirák.
Příběhům převaděčů ve všech zmíněných dobách, samozřejmě s důrazem na události ve 20. století, ke kterým je větší množství historických pramenů, se bude věnovat připravovaná výstava a beseda v janovické knihovně.
Výstava pod názvem Po stopách králů Šumavy, která bude zahájena v Městské knihovně, potrvá do 31. března.