Ivana Štenclová a Pavel Forman vystavují v ostravské Industrial Gallery

„Slovník českých synonym nabízí jako varianty slova kontakt - styk či dotyk. Tento poměrně jasný významový kontext, alespoň pro mne, obkružují i jiné obsahové i formální souvislosti, mající blízko k (pro malbu nezbytným) světlu a jeho antipólu tmě,” řekl při zahájení vernisáže Tomáš Koudela, kurátor výstavy.

„Světlem je pro mnohé tvůrce i konzumenty umění setkání s tvarem, respektive uměleckým dílem, a tmou je jeho nepřítomnost. Věřím, že s uměním je nutno se stýkat, a myslím, že nejen pro mne je těžko představitelné, že se nás nemůže dotknout. Dovoluji si tvrdit, že v souladu s výše představeným krédem je i aktuální existenční a umělecká strategie Ivany Štenclové a Pavla Formana, díky níž se člověk - tvůrce a milovník umění - může přiblížit ke světu jako k nejvyšší duchovní formě bytostného prožívání onoho doteku, chcete-li kontaktu,” dodal kurátor.

Ivana Štenclová (1980) vystudovala střední uměleckoprůmyslovou školu v Opavě. Poté pokračovala ve studiu u profesorky Jitky Svobodové v ateliéru kresby na Akademii výtvarných umění v Praze. Za svoji diplomovou práci získala cenu Josefa Hlávky. Vystavovat začala již za dob svých studií.

„Pro její dílo je příznačný zájem o výzkum interpersonálních kontextu, jehož výstupem je originální a autentický průsečík obrysových silokřivek a temporálních vektorů koexistujících s ideou portrétu a autoportrétu jako svébytný vizuální enviroment grafémů lidského života a piktogramů jeho jedinečnosti,” uvedl Tomáš Koudela.

Pavel Forman (1977). Rok po maturitě vydává první básnickou sbírku Zlámrkef. V letech 1997 - 2001 studuje v Olomouci na Univerzitě Palackého. Od roku 2002 navštěvuje přednášky o nové německé literatuře a kultuře jižní Asie na Humboldtově univerzitě. Svá studia úspěšně ukončil na prestižní berlínské Universität der Künste v roce 2006. 

Podle kurátora výstavy je pro Formanovo dílo charakteristické tvarové bohatství a sofistikovaná barevná agresivita jeho obrazů. Motivický rejstřík autora je rozsáhlý. Nacházejí se v něm ikonické i bezejmenné figury českých i evropských dějin, traktované jako velkoformátovová vizuální pragmatika či parafráze kompozic a gest všemožných znakových systémů, inspirované uměním pop artu a street artu.