Článek
Autory krásné publikace, kterou vydalo královéhradecké nakladatelství Garamon, jsou Jiří Zikmund se synem Ladislavem a týmem spolupracovníků. Slavnostní představení knihy se uskutečnilo 21. května v Městské knihovně v Hradci Králové za účasti primátora města MUDr. Zdeňka Finka, který mimo jiné poděkoval Pavlu Kubátovi a jeho vydavatelství Garamon, že „vydává knihy, o kterých dopředu ví, že na nich nevydělá“.
O tom, jaká kniha je a co v ní čtenář najde, promluvil jeden z dvojice autorů Ladislav Zikmund: „Zadání knihy a očekávání od této publikace bylo poměrně vysoké, protože už v roce 1987 Rostislav Vácha, významný český historik architektury, napsal v časopise Umění, že budova muzea v Hradci Králové na své monografické zpracování stále čeká. Čas plynul a stále se tohoto úkolu nikdo neujímal. Velkým prvním očekáváním bylo, že se bude jednat o skutečně první odbornou monografii budovy muzea. Dále to neměla být kniha zaměřená jen pro několik málo odborníků, kteří v ní najdou nějaké nové poznatky, ale publikace, kterou si bude moci přečíst každý a která bude architektonické a kulturní hodnoty stavby zprostředkovávat co nejširší veřejnosti. Vlastně tedy šlo o to, aby kniha byla přístupná co nejširšímu publiku, což jsou zároveň věci, které se poněkud vylučují. Kromě toho šlo o to, aby to byl zároveň také jakýsi průvodce stavbou. Tyto tři věci jsme museli skloubit, a jak se nám to povedlo nebo nepovedlo, musí čtenáři posoudit sami – úkol to byl, dle našeho názoru, rozhodně nelehký.“
K obsahu knihy dále řekl: „Snažili jsme se postupovat od nejobecnějších a nejširších souvislostí až k těm úplně konkrétním. Úvodní kapitoly se ujal prof. Vladimír Šlapeta, další z významných historiků architektury, a kapitoly o tom, z jakých materiálů, z jaké struktury je dům sestaven, ing. Václav Jandáček. Postupně jsme se dostávali až k jednotlivinám, jako jsou vypínače a podobné drobnosti, abychom čtenářům zprostředkovali celistvý obraz stavby, která je dílem nejen arch. Jana Kotěry, ale celé řady dalších stavitelů, stavebníků, firem, dodavatelů. Ti všichni mají podíl na tom, že budova muzea v Hradci Králové je jednou z nejvýznamnějších staveb v Hradci Králové i v celé zemi.“
Závěrečné slovo na uvedení knihy o královéhradeckém muzeu měl jeho bývalý ředitel Zdeněk Zahradník, který přítomným poskytl velice originální, tak trochu cimrmanovský exkurz do záměrů Jana Kotěry s překvapivými poznatky a vazbami nejen na detaily stavby, jejího interiéru, ale i na události v muzeu a společnosti. Dle Zahradníka prý „Tvarem točitého schodiště do prostoru pod kopulí Kotěra mistrně předpověděl podobu molekuly DNA, což byl objev až z roku 1953, oceněný v roce 1962 Nobelovou cenou.“
Navíc prý „Kotěra předpověděl i to, že v čele muzea usednou v průběhu století i dvě ženy - ředitelky - a jejich figury či sochy umístil do průčelí budovy, nikoliv však na ředitelských křeslech, ale přímo na trůnech.“
