Hlavní obsah
Tajemství vnitřního prostoru Průvanové jeskyně na hrádeckém svahu nebylo dosud odkryto. Foto: Pavel Kupka

Hic sunt leones aneb Kudy chodí čerti na svět

Míst, kam dosud nevstoupila lidská noha, se v České republice nachází poskrovnu. A přece v hrádeckém svahu poblíž města Ústí nad Orlicí najdeme jednu dosud ne zcela probádanou jeskyni, která dává podnět k vytváření těch nejfantastičtějších představ.

Tajemství vnitřního prostoru Průvanové jeskyně na hrádeckém svahu nebylo dosud odkryto. Foto: Pavel Kupka
Hic sunt leones aneb Kudy chodí čerti na svět

Oblast Orlickoústecka je posazena do malebného údolí opukových skal. V hrádeckém svahu se nalézá řada malých jeskyněk, ale směrem k Sudislavi se nachází místo, pod kterým od nepaměti zeje ve skále otvor přitahující svou tajemností a neprobádaností  - příkrý, úzký vstup do neznáma a tma. Je to nepřístupná oblast, kde v podzemí mohou čekat různá nebezpečenství. Podle předků byly tyto podzemní prostory sídlem nadpřirozených sil.

O to více lákalo odhalení záhadné skalní trhliny okolní obyvatele. A tak v roce 1961 obvodní lékař MUDr. Toman a učitel Šibrava z nedaleké Sloupnice se pustili do průzkumu klukovských snů a začali se skupinou nadšených dobrovolníků, mezi které patřil i zdravotník Stránský ze zubního oddělení OÚNZ v Ústí nad Orlicí, lopotnou a nebezpečnou práci na proniknutí do hlubin jeskyně.

Na základě článků Stránského v závodním časopise OÚNZ vstoupil tento průzkum v známost široké veřejnosti. Přijeli i odborníci z Brna, poradce dr. ing. Ptáček, Oto Ondroušek spolupracovník pověstného speleologa Karla Absolona, ředitel moravského muzea geolog dr. Slezák a Šikula pracovník z Moravského krasu. Při tomto speleologickém průzkumu byla jeskyně označena v té době za nejhlubší propasťovou jeskyni v Čechách.

Na prudkém údolním svahu jeskyni tvoří několik strmých až svislých na sebe navazujících rozsedlin, které jsou velice úzké, a proto bez příslušného vybavení zcela nepřístupné.

Speleologům se podařilo proniknout 16 metrů pod zem, kdy podle zvuku padajícího kamene byla odhadnuta hloubka na 40 metrů. Navíc značný průvan dával tušit spojitost s nějakými chodbami a dalším východem. Na základě tohoto vydatného proudění vzduchu ve spleti podzemních prostor zkoumaná jeskyně od této doby nese název Průvanová jeskyně. 

Konečný verdikt speleologů, kteří zde v letech 1961-1967 bádali, zněl: Jeskyně se nachází v druhohorním křídovém vápenci, kde se předpokládají rozsáhlejší podzemní prostory s teplotou 4,5°C. Dále s vědeckou opatrností byla vyslovena možnost, že na dně jeskyně mohou být krápníky a pukliny u dna pravděpodobně vyplněny ledem. Práce to byla lákavá, leč spojená se značným rizikem. V těžce přístupném podzemí mohly být trhliny, ostré výstupky a závaly.

Po odchodu badatelů vstup kryla železná mříž, která je dnes pohozená kousek od jeskyně. Dále vede jen zrezivělý žebřík, kam se již nikdo neodváží. A tak o bezpečnost se postarala příroda sama, kdy jeskyni skryla do vysokých kopřiv, maliní a kapradin. Okolí je protkáno jen spletí cestiček vyšlapaných kopýtky divoké zvěře.

Své tajemství si Průvanová jeskyně udržela a zřejmě bude střežit mnoho dalších let.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků