Článek
Opice terorizovaly vyděšené chalupníky
Arcibiskup Jan Očko z Vlašimi byl asi mínění opačného, svůj hrad nechal postavit na pískovcovém hřebeni utopeném mezi okolními svahy. To tu již stál malý hrádek jakéhosi Jana z Helfenburku, původně z Klinštejna. Očko ho koupil jako novostavbu roku 1375, z něho z jakéhosi božího ouradku nechal vystavět správní sídlo arcibiskupských majetků. Asi nechtěl být Očko okolí moc na očích.
Jeho nástupce Jan z Jenštejna nechal k opevněné skále přistavět tu krásnou věž, ze které přehlédnete zalesněné okolí. Víc nic. Věž je vysoká 17 metrů, přístupná o víkendech, v sezóně permanentně. Spolu s podložní skálou ční do výše 30 metrů. Hrad, z něhož zbylo mohutné opevnění (hradby jsou místy až 12metrové), můžete navštívit po celý rok, impozantní je vjezd do pevnosti přes dřevěný most.
Proč Opičí? Zmiňuje ho již Bohuslav Balvín v Historii království českého. Na tehdy již rozvalině se usadily opice, které měly zdrhnout jakémusi šlechtici, jenž si je přivezl z cest. Prý se velmi rozmnožily, začaly terorizovat v tlupách okolí, na sousedící vsi činily nájezdy, z čehož byli domorodci zděšeni. Podobné tvory nikdo nikdy neviděl, a co jiného to může být než pekla zplozenec. Nakonec muselo vytáhnout do pole císařské vojsko, hbité zlodějské potvory obklíčilo a zpacifikovalo.
Podle popisu by to tu muselo vypadat jako na gibraltarské skále, kde opičí drzouni jsou součástí turistického koloritu. Každopádně se hradu začalo říkat Affenburk. Nedaleko odtud, pod skvěle opraveným poutním místem na Ostrém, v lese najdete mohutný útvar nazvaný Opičí skála.
Romantik Karel Hynek Mácha
Za husitských válek se tu ukrýval nejen arcibiskup, ale také část pokladu svatovítské katedrály. Po utichnutí husitských výbojů začal hrad měnit vlastníky, je zajímavé, že ač jeden z největších v severních Čechách, začalo se mu říkat Hrádek. Definitivně opuštěn byl po třicetileté válce, kdy ho několikrát vyplundrovali, roku 1620 vyhořel, posléze upadl v zapomnění. Hrádek u Auši (česky u Úštěku), začal opěvovat K. H. Mácha, který ho i dvakrát maloval. Zachytil i jak vypadala horní část věže, tedy jinak, než vidíme hrad v současnosti.
Vlna romantismu Helfenburk opět vrátila do zájmu veřejnosti. V 70. letech 19. století koupil ruinu průmyslník Josef von Scholl, začal ho opravovat (1887-1890) a v dobré víře na věži nechal postavit cimbuří, které tu nikdy nebylo. Nechal zbudovat i roubenku na nádvoří, mezi pískovci tak trochu pohádkové stavení.
S opravami hradu se začalo v 70. letech minulého století, podílí se na něm místní občanské sdružení z Uštěku. Cesty k Helfenburku vedou ze tří stran, z Ostrého, z Úštěku přes Ptačí důl, nejkratší je z Rašovic.
Při návštěvě rozhodně nezapomeňte na zmiňovaný Úštěk, najdete tu nejen Muzeum čertů, ale i Ptačí domky, židovský hřbitov, synagogu. Vynikající rozhled je z Ostrého od poutního kostela.
