Hlavní obsah

Hejnice jsou zázračným místem, kde zanechal své srdce i hrabě Gallas, doslova a do písmene

Novinky, Jana Vančatová

Hejnice bývaly poslední osadou frýdlantského výběžku pod Jizerskými horami; první písemné zmínky pochází z roku 1381; dle pověsti již však ve 13. století zde došlo k zázračnému uzdravení v rodině místního chudého sítaře. Tento zázrak zásadně ovlivnil rozvoj Hejnicka na dlouhá staletí.

Foto: Jana Vančatová

Interiér kostela Navštívení Panny Marie v Hejnicích

Článek

Již od 13. století byly Hejnice vyhledávány všemi, kteří toužili po pomoci a uzdravení. Jejich cílem byl malý gotický kostelík, který v sobě ukrýval dřevěnou sošku Madony s dítětem. Čím se proslavilo toto místo? Jak vzniklo? O tom vypráví legenda.

Nedaleko Hejnic, v malé vísce Lužci, bydlel se svou nemocnou rodinou místní sítař. Chodíval přes hejnické lesy za prací, rád odpočíval na skalním ostrohu nad říčkou Smědou pod voňavou lípou. Jednoho dne roku 1159 zde usnul, zdál se mu zvláštní sen.

Uviděl ozářenou lípu, v její koruně sbor andělů, kteří k němu promluvili. „Jsi na zázračném místě, na kterém se zalíbilo Otci. Jdi domů a vrať se se soškou Matky Boží, aby každý, kdo v budoucnu půjde kolem, se mohl zastavit a mít účast na milosti. Za odměnu se ti uzdraví žena i dítě.“

Řemeslníkovi to nedalo a usilovně o snu přemýšlel. Nakonec se rozhodl, že při své nejbližší cestě do Žitavy za utržené peníze za své zboží koupí sošku Panny Marie a přinese ji sem. 

Částka utržená za prodej ale na novou sošku nestačila. Řezbářova žena si vzpomněla, že mají jednu starou sošku, na niž by obnos postačil; zakoupil ji, vrátil se k lípě. Do jejích dutých útrob sošku vložil, úpěnlivě prosil o uzdravení své milované ženy a dítěte. Dalšího dne je oba povozem k lípě přivezl a prosili společně znovu. A stalo se tak, jak mu bylo ve snu přislíbeno. Jeho rodina se uzdravila.

Zpráva o této události se roznesla do širokého okolí, lidé začali se svými neduhy a trápeními putovat k lípě s usměvavou madonkou; zde vroucně prosili o pomoc. Počty poutníků neustále rostly, a tak lípu pokáceli, aby zde mohly být slouženy mše. Na lipový pařez postavili madonku, nad ní roku 1211 i dřevěnou kapličku. Ani ta pro množství poutníků nestačila, a tak byla roku 1252 postavena nová, kamenná kaple s gotickým klenutím, které lze spatřit v hejnickém kostele dodnes.

Z Hejnic se stalo poutní místo, později zde vznikl velký kostel, v 17. století i františkánský klášter. Naposledy kostel byl přestavěn v barokním stylu a zasvěcen Navštívení Panny Marie, pojme až tisíc návštěvníků, pokračuje i tradice poutí. Bývalý klášter byl přebudován na Centrum mezinárodní duchovní obnovy, v kostele se také koná řada koncertů. Zejména varhanních.

Doporučuji prohlídku kostela s průvodcem. Jedině takto navštívíte místa, která běžnému návštěvníkovi jsou utajena; např. hrobku františkánů, a zejména šlechtických rodin Gallasů a Clam-Gallasů, které se nacházejí pod kostelem. Zde vás určitě zaujme i zvláštní urna, ve které je ukryto srdce hraběte Jana Václava Gallase.

Tento majitel frýdlantského panství působil v diplomatických službách u císařského dvora, byl také neapolským místokrálem. V Neapoli v roce 1719 zesnul a byl pohřben, na jeho výslovné přání však bylo po smrti jeho srdce vyňato a převezeno do rodinné hrobky v Hejnicích, do místa jeho srdci nejdražšímu.

Reklama

Výběr článků

Načítám