Hanácká velehora bude mít opět rozhlednu

„V posledních letech jsem o problematice výstavby rozhledny jednal se zástupci dotčených obcí, s mikroregionem Kosířsko a s Lesy České republiky. Výstupem těchto jednání byl návrh rozhledny, na který jsme již mohli z krajského rozpočtu přispět,“ uvedl hejtman Martin Tesařík, který je přesvědčen, že rozhledna zvýší návštěvnost v okolních obcích a podpoří cestovní ruch v regionu.

Velký Kosíř dosahující 441,9 metrů nad mořem, je v hanácké rovině nápadnou dominantou. Z jeho vrcholku se otvírá pohled do Bouzovských vrchů, na rozsáhlou hanáckou nížinu a za dobrého počasí dokonce i na siluetu Nízkého Jeseníku.

Nová 25metrová rozhledna z kamene a dřeva s celoročním provozem bude stát na místě bývalé rozhledny z roku 1927, která dosahovala výšky 26 metrů a kvůli špatnému technickému stavu musela být v roce 1939 odstraněna. Spodní patro rozhledny bude kamenné. Bude zde umístěno základní zázemí nutné pro provoz budovy, sociální zázemí pro návštěvníky, prodejna suvenýrů a nádrž na užitkovou vodu.

Mikroregion Kosířsko za účelem získání dostatečného množství peněz prodává zájemcům schody rozhledny. Jména kupujících nechá na schodech zvěčnit. Ze 642 schodů je zatím prodáno 49 kusů, 15 je zamluveno.

Dominantu nazývanou Hanáckým Montblakem najdeme asi tři kilometry západně od Prostějova, mezi městečky Kostelec na Hané, Čechy pod Kosířem a Slatinice. Tvoří rozhraní mezi Drahanskou vrchovinou a hanáckou nížinou. Vrchol je nejjižnější výběžek Bouzovské vrchoviny, kterou prochází úzký pruh devonských vápenců. Tyto vápence, které na Kosíři najdeme v jeho jižní a jihovýchodní části, daly vznik nedalekým Javoříčským a Mladečským jeskyním. V blízkosti kopce bylo ve vápenci nalezeno množství zkamenělin. 

Kosíř je proslaven archeologickými nálezy. Na východních svazích Kosíře se nachází pazourkové nástroje lovců starší doby kamenné (paleolit), byla zde nalezena tzv. Kosířská Venuše (torzo hliněné sošky ženy z mladší doby kamenné z kultury lidu moravské malované keramiky). Velmi významné nálezy pocházejí z období pozdní doby kamenné (eneolitu) hradiště v poloze u Varhan, několik mohylových pohřebišť a řada dalších unikátních nálezů z celého období pravěku.

V roce 1990 vznikl přírodní park Velký Košíř. Přirozeným porostem parku byly původně teplomilné doubravy, nad kterými dnes převažují smrky a borovice. Celý přírodní park je botanicky velmi cenný. Z širšího geomorfologického hlediska útvar spadá do Zábřežské vrchoviny, která je tvořena především rulami, břidlicemi a droby. Na vrcholu dále najdeme mohylu na památku Františka Palackého. V 15. - 18. století byly jižní svahy pokryty rozsáhlými vinohrady.

Kosíř je opředen mnoha krásnými lidovými pověstmi, např. o spletitých podzemních chodbách či o místním strašidle Fajermonovi. Mimo jiné se také tvrdí, že na Kosíři se nachází zlatý poklad. Skutečností je, že zlatý písek se kdysi objevoval v potoku Zlatá stružka při severních svazích Kosíře.