Článek
Přednáška se konala jen dva dny po 655. výročí Václavova narození (26. 2. 1361), které téměř zapadá ve stínu letošních oslav 700. výročí narození jeho otce Karla IV.
Karel IV. se svého prvního syna dočkal až v pozdním věku 45 let se svou třetí manželkou Annou Svídnickou a již za svého života učinil všechna opatření, aby se Václav stal jeho následovníkem. Diplomacií i penězi mu zabezpečil český i římský trůn.
Jako osmiměsíční nemluvně tak Václav poprvé připojuje svou pečeť k pečeti otcově a coby dvouleté pachole je v červnu 1363 korunován v Praze Arnoštem z Pardubic na českého krále. Pro jistotu o tři dny dříve, než byla českou královnou korunována čtvrtá Karlova manželka Alžběta (Eliška) Pomořanská.
Měsíc předtím je maličký Václav přítomen i v Krakově na svatbě svého otce a nové macechy. Karel tak zajistil právní nezpochybnitelnost Václavova nástupnictví a vyloučil tak případné nároky na trůn ze strany potomků nové královny.
Roku 1376, jako patnáctiletý, se Václav IV. stal i římským králem. Z Václava vyrostl velmi vzdělaný, sečtělý muž, bohužel i nerozhodný a nesamostatný panovník. Přesto byl jedním z nejdéle vládnoucích českých panovníků.
S poutavým vyprávěním Hany Blochové se v Žebráku opět setkáme ve středu 22. června při přednášce Letní slunovrat a poklady Svatojánské nocí.