Článek
Sál kulturního střediska v Habartově se oděl do červené a černé, "klubových" to barev upírské komunity. Výzdobu doplňovali stylizovaní netopýři, vylepené siluety rakví, obrázky upírských legend, pavučiny a černočervené balónky.
Před dvacátou hodinou pak potemnělým městem začaly proudit k budově podivné postavy. Tlumené světlo sálu odhalilo, že mnohé z nich si na převleku daly záležet, a tak okamžitá identifikace daného jedince byla obtížná. Paruky, make-up, zubní protézy a pláště splnily účel.
Ve 20:15 byl ples oficiálně zahájen bratrem L.Cupalem-Kecalem a P.Běhounkem-Běhym, náčelníkem střediska Dýmka. Stylovým předtančením pak do víru tance návčtěvníky přivedly členky skupiny Livedance, které pak ještě několikrát během večera svými nápaditými výstupy oživovaly program. Pak už ale patřil éter dvorní kapele Martin Čarný Band, která to jaksepatří roztočila a takřka devadesátka přítomných se mohla naplno oddat požitku z tance.
V sále se sešli nejen skauti domácí, ale i přespolní. Na ples tradičně zavítali i ti, kteří střediskem prošli v minulých letech a dnes jim již povinnosti nedovolují skautovat dál. Nechybělo však ani několik kamarádů z řad neskautů.
Všichni se od začátku až do konce báječně bavili. Proběhlo několik soutěží (např. o nejlepší převlek), průběžně běžel skrytý souboj mezi upíry a jejich obětmi a chybět nesměla ani obligátní tombola či půlnoční překvapení, kterého se chopili roveři, kteří zdramatizovali záchranu poblouzněných mladíků, kteří byli na poslední chvíli vyrváni ze chřtánu sličných upírek.
V předsálí pak bylo to pravé místo na vzpomínání. Na stolech se mohlo listovat v kronikách a na stěně se promítaly fotografie z dob více či méně minulých.
Dominantní však bylo tancování a toho jsme si všichni dosyta užili. Úplné absolutorium si zaslouží členové kapely, kteří odvedli opět maximum a významně přispěli k tomu, že se ples znovu vyvedl fantasticky. Krátce po druhé hodině hudba dozněla a upíři se zase začali pozvolna měnit v lidské bytosti.
