Článek
Skautský, řekněme maškarní, ples si nenechala ujít asi stovka návštěvníků, kteří v sobotu večer zavítali do společenského sálu Městského kulturního střediska v Habartově. Mezi nimi samozřejmě převládali místní skauti, kteří však byli doplněni i o několik skautů přespolních. V hojnějším počtu tentokrát dorazili i hosté, kteří se skautingem nemají nic co dočinění a jen využili možnosti dobře se pobavit.
Od začátku panovala na plese báječná nálada, která byla podpořena i tím, že asi osmdesát procent příchozích přijalo výzvu a na zábavný večer dorazilo ve vhodném kostýmu. Někdy se jednalo o dosti velkou oběť, neboť v sále panovalo poměrně značné teplo, které se pod maskou ještě násobilo, a tak není divu, že většina masek byla postupně odkládána.
Ples zahájil vůdce střediska Lukáš Cupal, zvaný Kecal, a krátce taky Dan Rozmahel (Tik), který pro letošek vedl organizační tým. Zahájení bylo velmi neformální a krátké a poté již na chvíli patřil parket oddílu skautek, které si připravily zahajovací předtančení. Následně již karlovarská kapela Fryzůr vyzvala svou muzikou k tanci i všechny ostatní. Netrvalo dlouho a taneční prostor se zcela zaplnil a tak tomu zůstalo i po celý zbytek večera.
V průběhu následujících hodin zábavu obohatil i různorodý doprovodný program. Diváky potěšila svým pěveckým vystoupením místní zpěvačka Lucka Siváková, která speciálně pro tuto příležitost nacvičila i několik italských šlágrů. V předsálí zase na diváky čekala profesionální fotografka a obrovská fototapeta Benátek, která se stala pozadím pro památeční fotografie.
Kdo chtěl, mohl se prostřednictvím fotek vydat i na desetiletou cestu do historie skautských plesů, neboť organizátoři zde vyvěsily desítky snímků z minulých let. Došlo i na půlnoční překvapení, které sestávalo ze stínového tance. A samozřejmě se uskutečnila i obligátní soutěž o nejhezčí kostým, přičemž tři vybraní šťastlivci si za svou originalitu a kreativitu odnesli báječný dort.
Velké pozdvižení opět vyvolala také tombola, ve které se tentokrát sešlo více jak sto cen, které povětšinou poskytli místní podnikatelé. Hodnotnější ceny, k nimž se řadily kupříkladu poukázky na volnou konzumaci v restauraci, byly losovány prostřednictvím číslovaných vstupenek. Tím však dění ohledně tomboly nebylo ještě zcela uzavřeno, neboť leckdy následovala hra o tom, kterak dědeček měnil, až vyměnil.
Zábava v sále byla vskutku perfektní. Vždyť někteří lidé se potkávají třeba jen jednou v roce a to právě při této příležitosti. A tak tancování ustávalo jen při pauzách kapely. Tyto chvíle pak hosté využili k doplnění tekutin či energie prostřednictvím široké a pestré nabídky švédského stolu.
Musím napsat, že tento ples se opět po čase po všech stránkách vyvedl na podtrženou jedničku. Nenajde se snad nikdo, kdo by na něj rád nevzpomínal, a může se tak stát třeba při domácím přípitku ze speciální skleničky, kterou si každý odnesl na památku. Organizátoři si zaslouží velký dík a pochvalu a za rok se budeme těšit na shledání.
