Hlavní obsah
Paul Gauguin: Te arii vahine / Žena z královského rodu Foto: Eugenie Hančarová

Gauguinovy dřevořezy a zakladatelé Hollaru na výstavě v Muzeu klasického knihařství v Rožďalovicích

Co má společného soubor dvanácti dřevořezů vytvořených na Tahiti světoznámým malířem Paulem Gauguinem s letošním stoletým výročím založení Sdružení českých umělců grafiků Hollar? To se dozvíte na nové výstavě v Muzeu klasického knihařství v Rožďalovicích.

Paul Gauguin: Te arii vahine / Žena z královského rodu Foto: Eugenie Hančarová
Gauguinovy dřevořezy a zakladatelé Hollaru na výstavě v Muzeu klasického knihařství v Rožďalovicích

Muzeum vzniklo v původní dílně a domě uměleckého knihaře Jendy Rajmana, který tu působil do 70. let minulého století.

Letos oslavujeme nejen 100 let od vzniku Sdružení českých umělců grafiků Hollar, ale také si připomínáme významná životní výročí některých jeho zakladatelů.

Uběhlo 140 let od narození prvního předsedy spolku Hollar, světově uznávaného grafika a malíře Tavika Františka Šimona (1877 - 1942) a od narození významného grafika Františka Koblihy (1877 - 1962). Malíř a grafik Arno Nauman (1887 - 1959) se narodil před 130 lety, nadšený bibliofil a redaktor sborníku „Hollar“ Arthur Novák zemřel právě před 60 lety (1876 - 1957).

S nimi všemi se umělecký knihař Jenda Rajman znal, přátelil a pracoval s nimi na návrzích knižních obálek a vazeb. Zůstala mu po nich řada památek a darů – společných fotografií, kreseb nebo grafických listů.

K nejzajímavějším patří soubor tisků z originálních dřevořezů Paula Gauguina, který Jenda Rajman dostal od Arthura Nováka. Celá historie Gauguinových štočků, jejich postupného putování z Tahiti až do Prahy, je velmi zvláštní a spojená právě s lidmi působícími ve sdružení Hollar v dobách jeho vzniku.

Příběh začal počátkem 20. století v Paříži, kde tou dobou T. F. Šimon žil a kde vznikla komunita českých umělců, do níž přijali i slovenského vědce a diplomata, zároveň generála francouzské armády Milana Rastislava Štefánika (1880 - 1919). Ten byl astronomem a na svých cestách sbíral nejrůznější zajímavé předměty. Když jeho přátelé zjistili, že v letech 1910 - 1911 bude cestovat na Tahiti, prosili ho, aby tam hledal stopy po pobytu známého francouzského malíře Paula Gauguina.

Štefánikovi se opravdu podařilo u chatrče jedné domorodé ženy objevit v plotě zastrčených několik desek s Gauguinovými řezbami. V Paříži pak Štefánik požádal T. F. Šimona, aby vyhotovil otisky z nalezených desek, ten však nejprve musel provést jejich očištění a opravy. Ironií osudu bylo, že když zanedlouho Štefánik potřeboval peníze, nikdo od něj nechtěl tyto krásné dřevořezy koupit.

Po Štefánikově tragické smrti se desky dostaly s jeho pozůstalostí do Prahy a v současné době jsou uloženy v Národní galerii. Po Šimonovi z těchto dřevěných štočků tiskl v meziválečném období grafik František Kobliha, potřetí po jejich konservaci v roce 1961 Jánuš Kubíček.

Kromě samotných grafických listů a jejich příběhu jsou na výstavě představeny i knihy umělecky svázané Jendou Rajmanem, ilustrované zakládajícími umělci Hollaru. Patřili k nim ještě například V. H. Brunner, Antonín Majer, Max Švabinský nebo Karel Vik.

Vernisáž výstavy se koná 1. března v 16 hodin, doplní ji hudební vystoupení Evy Kubálkové. Výstava potrvá do konce května.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků