Článek
Slovo kurátorky výstavy Rey Michalové:
Při přípravě výstavního projektu Milan Knížák – Žít jinak jsem byla motivována nejen skutečností, že od autorovy poslední komplexnější výstavní prezentace uplynulo již třináct let, ale zejména faktem, že od doby, kdy se Milan Knížák stal mediálně známým, se téměř vytratilo z obecného povědomí, že tento „enfant terrible" české kultury je jednou z nejvýznamnějších osobností mezinárodní umělecké scény druhé poloviny 20. století.
Šíře autorova záběru, jeho komplexnost, spjatá s autentičností, je fenomenální – rozpíná se od obrazů, objektů, akcí, instalací, environmentů, návodů, přes hudbu, návrhy módy, design, architektonické projekty, básnické a prozaické texty, reflexe, fotografie, koláže atd., k projevům zcela nových kategorií, zahrnujících charakteristiky více médií (Knížák se ve světovém rámci zásadním způsobem podílel na formování intermédií). Jak sám autor říká, „prezentovat všechno by znamenalo obsadit několik hradních Jízdáren".
Fascinující a znepokojivá osobnost Milana Knížáka vyniká ojedinělou schopností působit snad ve všech sférách umělecké činnosti, aby současně byla od počátku podněcována niternou potřebou hranice umění přesahovat.
„Všechno, co dělám je a bylo vždy jen přibližování se totalitě života a s uměním jako takovým to mělo málo společného. Vždy jsem v každém oboru své činnosti dosáhl jakéhosi relativního maxima. Asi že tu nešlo o nadání k nějakému druhu umění (o dovednost), ale o touhu dobít se prapodstaty, dovést do maximality. Změnit. Propálit." (M. Knížák)
A tak protože řada jeho aktivit se vystavování vzpírá a dynamický tvůrčí naturel bytostně nesnáší ustrnutí, rozhodla jsem se tento projekt koncipovat jako „neúplnou retrospektivu" zaměřenou především na výtvarnou část jeho práce. Je totiž v povaze autorova obsáhlého, tradiční kategorie překračujícího, a přitom vnitřně sourodého díla, že i určitý nutný fragment přesvědčivě reprezentuje celý smysl Knížákovy tvorby, která znamená zásadní průlom v umělecké praxi od 60. let.
Prof. Milan Knížák
Multimediální umělec, narozen 19. 4. 1940 v Plzni. Působí v oblasti výtvarného umění, hudby, literatury, architektury a nábytkového designu. Člen mezinárodní umělecké skupiny FLUXUS, zastoupen v předních světových galeriích, archivech, encyklopediích. Byl zařazen mezi 500 nejvýznamnějších vizuálních umělců 20. století. Ve Slovníku světových designerů uveden jako „ústřední postava moderního českého designu". Lídr první československé undergroundové kapely AKTUAL.
Rozsáhlá pedagogická, publikační a přednášková činnost v ČR i zahraničí. Sběratel a odborník v oblasti historie loutkového divadla.
V letech 1990-1997 působil jako rektor AVU v Praze.
V letech 1999-2011 byl generálním ředitelem Národní galerie v Praze.
V letech 1990–2015 vedl Ateliér intermediální tvorby na AVU.
Uspořádal více než 120 samostatných výstav a zúčastnil se stovek kolektivních výstav v ČR i zahraničí. Vydal šest desítek samostatných knih a katalogů.
