Fialová svíčka rozsvítí adventní věnce na hradech a zámcích

První svíčku zapálená v neděli má být fialová. Na věnci jsou 4 svíčky, 3 podle liturgických barev fialové, jako barva půstu a růžová, ta se zapaluje třetí adventní neděli, která patří matce Ježíška – Marii.

„Kult vánočního stromku byl na rakouském panovnickém dvoře přijat oficiálně v roce 1816 za vlády císaře Františka I. Uvádí se, že na rakouský císařský dvůr tradici vánočního stromku přinesla arcivévodkyně Henrietta z Nassau-Weilburgu, choť arcivévody Karla, která pocházela z Německa, kde se  tradice zrodila.

Do Čech se vánoční stromek dostal ještě o několik let dříve, v roce 1812, a to do rodiny ředitele stavovského divadla Jana Karla Liebicha, který slavnostně nazdobil vzrostlý smrk ve svém zámečku v pražské Libni jako překvapení pro své hosty z řad pražské smetánky.

Zavedení tradice stromečků do běžných domácností probíhalo postupně až do poloviny 19. století. Stromky bývaly zpočátku také zavěšovány ke stropu a zdobily se sladkým pečivem, jablky, ořechy, sušenými švestkami či hrozinkami. První zmínka o rozsvícení stromku v Čechách se váže k roku 1860. Rožnutí lojových svíček se odehrálo v domě univerzitních profesorů v Celetné ulici v Praze,“ uvedla mluvčí NPÚ na Sychrově Lucie Bidlasová.

Ta zároveň upozorňuje na  otevřené objekty v gesci Národního památkového ústavu v severovýchodních Čechách.

Zdobení venkovních vánočních stromů se pojí se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem.

V zimě roku 1919 se stal svědkem nalezení opuštěného prokřehlého děvčátka. Sedmnáctiměsíční děvčátko, pojmenované Liduška, bylo zachráněno a na paměť této události dal popud k vztyčení tzv. stromu republiky na náměstí Svobody v Brně (1924), kde byla zároveň uspořádána charitativní sbírka na pomoc opuštěným dětem.

Vánoční tabule aristokratické i lidové kuchyně se samozřejmě lišily, ale ani šlechta v 19. století na Štědrý večer nehodovala nijak okázale, neboť se přísně dodržoval půst, aby lidé mohli podle tradice večer spatřit zlaté prasátko.

V menu šlechtických rodin se dočítáme třeba o předkrmu v podobě placiček s kaviárem, ústřic či filetů z uzeného lososa s koprem; z ryb nechyběl vařený candát či kapr s křenem a ovocem.

V českém prostředí recept na oblíbeného smaženého kapra najdeme poprvé v kuchařce Magdalény Dobromily Rettigové z 2. poloviny 19. století. Zavedení tohoto pokrmu mezi opravdové tradice platí až pro období po roce 1918, kdy vzniklo Československo. Daleko běžnějším pokrmem býval kapr načerno známý již ve středověké kuchyni.

Právě o adventu bude o vánočních zvycích a pokrmech nejen šlechty, ale i služebnictva vyprávěno na řadě objektů. Někde budete mít možnost i ochutnat.

Další informace