Hlavní obsah
Vlastimil Vondruška Foto: Jan Řehounek

Fenomenální vypravěč Vlastimil Vondruška besedoval v Nymburce

Ať jsou to historické detektivky o Oldřichovi z Chlumu či několikadílné Přemyslovská epopej či Husitská epopej, jsou v nymburské městské knihovně k dispozici na záznam a regál s vizitkou Vondruška zeje prázdnotou.

Vlastimil Vondruška Foto: Jan Řehounek
Fenomenální vypravěč Vlastimil Vondruška besedoval v Nymburce

Tomuto zájmu o autora knih s historickou tematikou odpovídala i návštěvnost úterní besedy v Městské knihovně v Nymburce.

Vlastimil Vondruška opět prokázal, že je fenomenálním vypravěčem a dokáže své posluchače mimořádně zaujmout.

Hlavním tématem besedy byla tentokrát, na rozdíl od již dřívějších autorových návštěv Nymburka, kdy se hovořilo především o historických aspektech jeho tvorby, metoda psaní knih s historickou tematikou.

Doktor Vondruška hovořil o tom, že autor musí být se čtenářem naladěn na stejnou notu, nemůže tzv. dělat chytrého, povyšovat se nad něj. Měl by témata, je-li to v zájmu příběhu potřebné, zjednodušovat, ale zároveň přinášet i nové informace, které příběh obohatí.

Zcela jednoznačně se vymezil proti spolupráci s filmaři, kteří mnohdy nerespektují elementární historická fakta a literární předlohu pro natáčení přetvářejí, přičemž důvodem může být i cesta kamionu s kulisami přes Prahu či dojezdová vzdálenost pro herce, aby po natáčecím dnu stihli večerní představení v divadle.

Pro posluchače bylo inspirativní i jeho srovnávání současné společenské a historické reality s historií. Několikrát zdůraznil, že by současní politikové či aktivisté měli nahlédnout do dějin. Jako příklad uvedl fenomén imigrace, prezentovaný jako nový jev.

„Od raného středověku jsou dějiny protkané mícháním národů. Například k nám přicházeli kolonisté z Německa, Polska, Vlašska, našli zde útočiště novokřtěnci z Rakouska, cathaři (kacíři) z Francie, Židé. Mohli tu žít za předpokladu, že ctili zákony a uživili se. A tak by to mělo být i dnes.“

Na „pochvalu“ jedné posluchačky, že se svými Epopejemi stává Jiráskem jednadvacátého století, zareagoval, že to by v žádném případě nechtěl. „Určitě si pamatujete ze školy, jak protivná byla povinná četba Jiráskových spisů. Toho bych se nechtěl dočkat.“

Velká většina účastníků besedy využila možnost nechat si podepsat knihy autorem, případně si je na místě koupit.  

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků