Článek
Masopust je u nás známý už osm set let. Patří mezi nejvíce udržované zvyky, které nebyly přerušeny ani v komunistických dobách. Slaví se napříč celou Českou republikou a dá se říct, že masopustní koleda nemá téměř žádná pravidla. Záleží jen na vtipu maškar, jaké taškařice se budou provádět.
Počátkem třináctého století se místo bujarého masopustního veselí slavil slunovrat. Lidé se převlékali za koně, býky, jeleny a další zvířata, která symbolizovala sílu a plodnost.
„Máme připravených osm nových masek, které se představí v sobotním fašankovém průvodu. Na pochůzku vyjde kolem čtyřiceti různých maškar včetně nevěsty, ženicha, medvěda, vojáků a třeba doktora. Ve „stáji“ určitě nezůstane ani náš motorový kůň. Jen zatím nevíme, zda poveze sáně nebo žebřiňák,“ vysvětlil za organizátory masopustu v Horní Lidči Josef Slánský.
Někoho může překvapit i samotný význam slova masopust. Vychází ze spojení popustit maso, což znamená dopřát si dostatečný požitek z dobrého jídla, pití a zábavy. Pro tento čas jsou tedy charakteristické plesy, zábavy, zabíjačky a třeba také smažení koblih. Známou a tradiční postavou masopustního průvodu je tak i řezník, jehož nůž lidé obdarovávají kouskem slaniny nebo špeku.
Hornolidečský fašank vyvrcholí v sobotu 14. února večer pochováním basy. Stejně jako vloni se odehraje venku před prostranstvím místního „Kačabaru“. Začátek je naplánovaný na devatenáctou hodinu a kromě skvělé zábavy se můžete těšit na opékání špekáčků, kyselici, „vaječinu“, a také svařák.
Jedna z maškar hornolidečského masopustu před dvěma lety