Článek
Hajný je lesa pán, Suby dupy dup, Každý den... nesmrtelná píseň o Pribináčku. Jouza a Černá kronika se stali legendami.
Film okouzlil malé i velké. Nápad natočit ho na Krakovci byl geniální. Zřícenina je dominantou filmu, skloubená s hereckými výkony vstoupila do diváckého pantheonu nesmrtelných děl.
Když hrad stůně
Krakovec je ale hrad nemocný, bohužel, kastelán Jiří Sobek, správcuje tu téměř dvacet let, by pro svého pacienta potřeboval páně rytířův zjevný pergamen. Nechat zjevit Brtníka z Brtníků a s jeho pomocí použít kouzlo... a páni trpajzlíci dokázali Krakovec zastřešit.
Což by hrad po 200 letech bez střechy uvítal. Povětrnostní podmínky, déšť, vítr, slunce se pustily do zdí, voda vzlíná i zespoda.
Budiž tráva
Nechat si řítit zříceninu před očima Sobek nepřipustil, po mnoha nápadech se dohodl s památkáři na experimentálním řešení. Na hradě nebude sedlová střecha, jakou jsme viděli ve filmu, ale plochá dřevěná konstrukce, pokrytá fólií, geotextilií a vrstvou zatravněné zeminy.
Otevřou na svátky
„Chceme otevřít na Velký pátek. Vše je připraveno, uklízíme ještě nádvoří, na svátky čekáme návštěvníky, snad nám bude přát počasí. Střecha je položena na věži, návštěvníci asi spíše čekali špici jako zakončení, ale potřebujeme zvládnout vodu. Zastřešena je prostora nad kaplí a jihozápadní nádvoří, doděláno vše ale není,“ informuje kastelán.
Beton do každé spáry
O záchranu podmáčeného hradu se pokusil turistický spolek, s ním parta nadšenců, koncem minulého století. Kam se dalo, narvali beton. Pod jeho tlakem se urvalo západní hradní křídlo. Krakovec začal sloužit jako vodní nádrž, ze zdi se uvolňovaly velké kusy kamene.
Nezmění siluetu
Tím, že střecha zůstane plochá, se nezmění hradní silueta, mezi lidmi po staletí zažitá. Zříceniny jsou na pohled krásné, ale povětrnostní podmínky je stále více ničí a střecha dokáže leccos zachránit. Krakovec je experimentálním hradem, pokud se zastřešení osvědčí, bude se s ním uvažovat i na dalších dobře zachranitelných objektech.
Na střeše věže již na podzim tráva začala rašit, teplé počasí růstu vegetace nahrává. Tráva je umístěna v samorozkladných pytlích, aby ji neodvanul vítr a nespláchla voda. Je pamatováno i na odvětrávání, aby nehnila konstrukce pod zeminou. O trávu se zatím hodlá kastelán Sobek starat sám.
Voda je ale také v podzemí, začne se s odvodňováním sklepení a nakonec nádvoří. Kastelánovi vadí i betonizace zdí, ale to už je další kapitola.
Zničil ho požár
Hrad vystavěl oblíbenec Václava IV. Jíra z Roztok. Krakovec vyrostl v letech 1381 až 1382. Hradní palác čítal na 30 místností, s arkýřovou kaplí, objekt je přechodem mezi hradem a zámkem.
Po třicetileté válce se mu kvůli červeným taškám na střeše říkalo Červený zámek. Pustnout začal po požáru 1783, zbyly jen obvodové zdi.
