Evangelický kostel v Nymburce byl postaven před 120 lety

V novorenesančním slohu ho za necelý rok postavil podle projektu Gottloba Albera z Brna stavitel Josef Blecha z Prahy-Karlína. Má 35 metrů vysokou věž na jižní straně, je 31 metrů dlouhý a 12 metrů široký. Věžní hodiny vyrobila pražská firma Ludvík Hainz.

Jeho interiér je skromný, nicméně velmi působivý. Nad novorenesanční kazatelnou byl až do roku 1948 v podstropním oblouku nápis "Kážeme Krista ukřižovaného", poté, až dodnes, "Samému Bohu sláva". Dřevěný strop spočívá na železných sloupech obložených dřevem. Varhany postavila firma E. Š. Petr z Prahy-Žižkova.

Na věži byly původně tři zvony ulité v roce 1898 u zvonaře Arnošta Diepolda v Praze. První měl název Víra (věnovalo staršovstvo sboru), druhý Naděje (věnoval Václav Urbánek z Bobnic) a třetí Láska (věnovala Anna Urbánková z Drahelic). Bohužel nepřečkaly rekvírování za první světové války. Nyní tu visí jeden zvon od firmy Buřil a Riss v Kuklenách z roku 1927.

Ve vstupní předsíni v přízemí věže je ve zdi zasazena blíže nedatovaná renesanční kamenná deska s citátem z deuterokanonické knihy Starého zákona zvané Ecclesiasticus neboli Sirah: Kdo se ptá po slovu Buožym, dosáhneť ho w hojnosti. Kdo wierží slowu Buožymu, tenť sobie wáží pržikazany. A kdo se Pána Buoha dowieržuge nebudeť sklamán, ale upadne-li do pokussení wyswobozen bude.

Deska pochází z reformační doby a bývala v nymburském děkanském kostele. Po bělohorské bitvě byla jezuity vyhozena a později použita jako materiál při stavbě mostu u Bobnické brány. Tehdejší dělníci ji obrátili nápisem dovnitř, takže se velice dobře zachoval. Deska byla znovu nalezena v roce 1888 při bourání mostu a uložena v městském muzeu. Na žádost staršovstva a se svolením obecního zastupitelstva ji obdržel evangelický sbor.

Farní budova, postavená na vedlejší parcele, byla dána do provozu zanedlouho po otevření novostavby kostela. V zahradě obklopující kostel rostou krásné stromy, např. červenolisté buky a jinan dvoulaločný.