Hlavní obsah

Dražice, Michalovice a Zvířetice: skvostné zříceniny pojizerských hradů

Novinky, Vratislav Konečný

Při dolní toku Jizery narazíte na tři ruiny hradů, dvě z nich jsou pro oko turistovo výtečnou pamětihodností, i třetí stojí za zaznamenání. Na dohled od renesančního zámku v Benátkách nad Jizerou, sídlu znamenitého astrologa Tycha Brahe (zemřel roku 1601), mylně psaného jako de Brahe, leží Dražice.

Foto: Vratislav Konečný

Z Dražic se moc nezachovalo

Článek

Biskupské Dražice

Z mocného hradu se mnoho nezachovalo, ruina je v zajetí náletových dřevin, při bližším zkoumání si můžete prohlédnout torzo mohutné věže se zachovalými gotickými prvky.

Hrad založil roku 1264 pan Řehník (Řehoř), který měl v erbu tři vinné listy. Páni z Dražic patřili mezi starobylé české rody, vynikali především vzdělaností a duchovním založením.

Jan, syn zakladatele, byl pražským biskupem. Pomohl Janu Lucemburskému k nástupu na český trůn, ač prelát, podílel se i na vojenských akcích, dal postavit mnoho význačných staveb. Založil nedaleké Benátky nad Jizerou, tehdy zvané Nové. Stavebně se velmi angažoval v Roudnici, i na pražské Malé Straně. Dražice po přejití na další majitele pomalu upadaly, až se v 16. století stávají pustými.

Proti proudu Jizery se dostaneme do Michalovic, které leží na okraji Mladé Boleslavi.

Rozvalená Putna

„Zdaleka již viděti jest malebné zříceniny Michalovic, mezi směsicí vysokých a nízkých ssutin vyniká trup bývalé věže, nenesoucí se rovně do výše, nýbrž hrozivě nakloněný stranou až do upadení. Jest to onen posud tvrdý a nepřemožený kus  věže, kterýž lid okolní po svém venkovském vtipu Putnou nazývá…” píše o Michalovicích můj oblíbený Augustin Sedláček.

Hrad nechali vystavět Markvartici kolem roku 1280. Z věže, i když je nakloněná následkem zásahu bleskem, a také marném kutáním při hledání pokladu, je pěkný výhled, slouží jako rozhledna.

Za husitských dob patřili páni z Michalovic k předním odpůrcům kalicha, hrad kališníci dobyli roku 1425. Poslední potomek Jindřich Kruhulata sloužil Jiříkovi z Poděbrad, jím rod vymírá a další vlastníci Tovačovští z Cimburka oň nejevili zájem. Začátkem 16. století se v listinách objevuje jako „zámek pustey.“  Trochu dokopcovitý výstup k jeho zříceninám rozhodně stojí za to.

Zvířetice bývaly skvostným zámkem

Posledním zastavením jsou Zvířetnice, zřícenina renesančního zámku. Lidé ho spíš berou jako hrad. Když si prohlédnete ve výborně vedeném infocentru v obci vizualizaci, jak zámek vypadal, užasnete, o jaký klenot nás připravil blesk. Určitě tam zajděte.

Původně strážní hrad, postavený Markvartici, se postupně měnil v nedobytné sídlo, vlastníci spříznění s Vartenberky se již také začali honosit tímto jménem, i když hrad Vartenberk (Stráž u Mimoně) nikdy nevlastnili. Chtěli ale zdůraznit spřízněnost s jedním z nejmocnějších rodů království.

Vartenberkové přebudovali hrad na opevněný renesanční zámek v průběhu 16. století. Na tu dobu měl nevídanou věc, věž nesla troje hodiny, což byl nejen unikát, ale velmi drahá záležitost. Valdštejnové zámek udržovali jen jako vrchnostenské sídlo, odstěhovali se na nedaleké Mnichovo Hradiště.

Existenci zámku vyřešil roku 1720 blesk, zasáhl věž a následný požár zničil Zvířetnice nadobro. Ale protože existuje spolek na jejich záchranu, vydrží nám snad ještě hodně dlouho ve své kráse.

Reklama

Výběr článků

Načítám